Monarchie ve 21. století

Na začátku 20. století byla monarchie stále ještě nejtypičtějším státním útvarem na světě, avšak již od Francouzské revoluce docházelo k otřesům, které vyvrcholily za světové války a bolševické revoluce v roce 1917. V té době zaniklo snad nejvíce království, ovšem je otázka, zda se tak stalo k dobru jejich obyvatel.

Kolik je na světě monarchií?

Na přelomu tisíciletí má svého panovníka 44 států, hned šestnácti z nich vládne britská královna a nejvíce vládnoucích dynastií najdeme v Asii a Evropě (Asie 13, Evropa 11, Afrika 3, Amerika 10. Austrálie a Oceánie 7).

Žádný ze států, v nichž se monarchie udržela, by ji za republiku nevyměnil, neboť monarchie je i dnes nejstabilnějším státním zřízením. Panovníci jsou zárukou stálosti a tradic země, osoby stmelující národ.

Jsou všechny monarchie stejné?

Monarchie jsou teokratické, absolutní, konstituční a parlamentní, jediným znakem, který všechny spojuje, je osoba panovníka.

V absolutní monarchii není jeho vůle nikým omezována, stojí nad zákonem a sám jej určuje. Na opačném pólu stojí monarchie parlamentní, kde výkonná moc leží výlučně na parlamentu a vládě. Ideální se jeví monarchie konstituční, kde je moc panovníka vymezena ústavou, král má právo veta a jeho pozice a parlamentu jsou vyrovnané.

Mezi teokratické monarchie patří Vatikán, absolutní monarchie najdeme v Perském zálivu a také v Bhútánu a Bruneji. Zbytek světa tvoří konstituční a parlamentní monarchie.

Jaké jsou klady monarchie?

Dědičnost funkce hlavy státu: panovník je již od dětství připravován na své budoucí povolání, je vychováván k odpovědnosti vůči státu a dynastii.

Dědičný panovník nevděčí za svůj úřad žádné politické straně ani finanční skupině. Není proto nikomu zavázán, je politicky nezávislý.

Monarcha má přirozený zájem na tom, aby předal svému nástupci stát v takovém stavu, aby mohl i on vládnout.

Panovník vytváří pojistku proti násilné změně politického systému.

Korunovace krále je svátost, která vytváří nezrušitelné pouto mezi králem a jeho zemí.

Dynastie nejsou nacionální, nedávají přednost jednomu národu, naopak vytvářejí pouto mezi národy.

Omezení moci panovníka parlamentem znemožňuje zneužití jeho moci.

Existuje rozpor mezi demokracií a ústavní monarchií? NE!

Demokratická práva a instituce jsou zaručeny v dnešních monarchiích stejně jako v republikách. V monarchiích se parlament a panovník vzájemně omezují. Oba druhy státních zřízení jsou založeny na stejných principech občanských, náboženských a hospodářských svobod.

Pokud máte chuť k tomu cokoliv dodat, napište svůj názor do formuláře.

 

Odkaz:
http://www.korunaceska.org/index.asp