Home | Resumé
Země | Dynastie | Rodokmen | Galerie
   

 

 

Evropa
Belgie
Dánsko
Monaco
Luxemburg
Nizozemsko
Norsko
Řecko
Španělsko
Švédsko
V.Británie

 

Belgická královská dynastie

Saxe-Coburg-Gotha

Erb

Počátky dnešního státu sahají do roku 1830, kdy se Belgie po odtržení od Spojeného království nizozemského stala nezávislou konstituční monarchií, a na trůn usedl o rok později král Leopold I. 

ALBERT I.  
Albert I.

*8.4.1875 - +17.2.1934

Zemřel v Ardenách blízko Namuru ve věku 58 let.

Vládl 1909 - 1934

 

Ve 20. století se stává 3. panovníkem v pořadí Albert I., syn flanderského hraběte Filipa. Jediný syn Leopolda I. totiž v útlém věku zemřel, následníkem trůnu se sice stal jeho bratr Filip, ale předčasně zemřel.

2. října 1900 se Albert oženil s vévodkyní Elisabeth, dcerou bavorského vévody Karla Theodora a Infanty Marie-Josefy. Spolu měli 3 děti: Leopold (*3.11.1901 - +25.9.1983), Charles-Theodore (*10.10.1903 - +1.6.1983) a Marie-Jose (*4.8.1906 - +27.1.2001).
Na trůn usedl po smrti svého strýce 23.12.1909.

Během 1. světové války se Albert I. chová statečně a jako vrchní velitel armády brání zemi proti německému nepříteli. Belgie je přesto okupována Německem. Král se však nesmířil s touto okupací a statečně se dál bil s nepřítelem, v roce 1918 velel vítězné belgické a anglické armádě ve Flandrech. Po válce se vrací do vlasti jako národní hrdina.

Král Albert I. zahynul 17.2.1934 při horolezeckém neštěstí u Marche-les-Dames, v Ardenách blízko Namuru.

Na trůn nastoupil Albertův syn Leopold III.

LEOPOLD III.  
Leopold III.

*3.11.1901 - +25.9.1983

Zemřel ve Woluwe-Saint-Lambert v Belgii, ve věku 81 let.

Vládl 1934-1944 a 1950-1951

Ještě jako mladík bojoval v 1. světové válce s 12. belgickým plukem. Po skončení války, v roce 1919, studoval univerzitu v kalifornské Santa Barbaře. 4. listopadu 1926 se ve Stockholmu oženil se švédskou princeznou Astrid. Měli spolu dceru a dva syny:

Josephine-Charlotte (*11.10.1929-+10.1.2005)
Baudouin (*7.9.1930-+31.7.1993)
Albert (*6.6.1934)

29. srpna 1935, když král a královna projížděli zatáčkou na úzké silnici nedaleko jejich vily u švýcarského Schwyzu, ztratil Leopold kontrolu nad řízením a v troskách vozu zahynula královna Astrid. 11. září 1941 se král znovu oženil s Mary Lilian Baels, která se narodila 28. listopadu 1916 v Londýně a zemřela jako princezna de Rethy 7. června 2002. Měli spolu jednoho syna a dvě dcery:

Alexander (*18.7.1942)
Marie-Christine (*6.2.1952)
Maria-Esmeralda (30.9.1956)

Od počátku 2. světové války se král snažil udržet neutralitu a územní celistvost své země, nakonec však musel kapitulovat. Bylo to potom, kdy německá armáda vpadla do Belgie, Leopold byl společně s většinou armády obklíčen a vzdal se. Za to byl belgickým lidem považován za vlastizrádce. Leopold však odmítl spolupráci s nacisty a vzepřel se vládnout Belgii podle jejich rozkazů. Němci ho hlídali v domácím vězení v Bruselu. V roce 1944 byl i s rodinou deportován nejdříve do Německa, potom do Rakouska. Němci je drželi v saské pevnosti Hirschstein na Labi (zima 1994-45) a poté ve Stroblu blízko rakouského Salzburgu. Byli osvobozeni americkou armádou 7. května 1945.

Po svém návratu do vlasti se setkal s velkým odporem vůči své osobě, některé politické síly požadovaly jeho abdikaci. Odešel proto do švýcarského exilu a v Belgii za něho vládl bratr Charles-Theodore, který byl jmenován regentem. V roce 1946 byl Leopold vyšetřovací komisí zproštěn obvinění z vlastizrady, ale až referendum v červenci 1950 rozhodlo o jeho návratu do vlasti. Během svého příjezdu v červenci 1950 však opět zažil antimonarchistické demonstrace a další protesty. Aby zabránil roztržení země a uchoval království, rozhodl se 16. července 1951 abdikovat ve prospěch svého dvacetiletého syna Baudouina.

V ústraní se věnoval svým koníčkům a jako amatérský antropolog cestoval po světě. Zemřel 25. září 1983 ve Woluwe-Saint-Lambert a je pohřben po boku obou svých manželek v královské hrobce v Laekenu.

BAUDOUIN I.  
Baudouin I.

*7.9.1930 - +31.7.1993

Zemřel v jihošpanělském Motrilu, ve věku 62 let.

Vládl od 17.7.1951 do 31.7.1993

Král Baudouin I. byl pro svou zásadovost a umění kompromisu v zemi velmi ctěný i mnoha odpůrci monarchie.

V době okupace byl společně se svými sourozenci odvezen do zahraničí, nejdříve do Francie, později do Španělska, ale 2. srpna 1940 se vrátili k otci Leopoldovi III. a byli s ním internováni. V červnu 1944 byli deportováni do Rakouska, kde je po roce osvobodila 7. americká armáda. V době ústavní krize a regentství svého strýce prince Charlese žil se svým otcem Leopoldem III. ve Švýcarsku. V červenci 1950 se Baudouin stal regentem za svého otce a o rok později nastoupil na trůn jako v pořadí pátý král Belgičanů.

V prosinci 1960 se oženil se španělskou šlechtičnou Doňou Fabiolou de Mora y Aragon, bývalou zdravotní sestrou a autorkou pohádek pro děti. Královna, narozená v Madridu 11.6.1928, se stala velmi oblíbenou pro svou skromnost a sociální cítění. Nemohla však mít děti.

Za vlády krále Baudouina přestala být Belgie koloniální mocností, ztratila bohaté Kongo, které získalo v roce 1960 nezávislost.

Král byl na rozdíl od svého otce velmi oblíbený a stal se jednotícím prvkem země. Vládl 42 let, až do své smrti, způsobené selháním srdce. Stalo se to 31.7.1993 ve Villa Astrida v jihošpanělském Motrilu. Jeho smrt byla nečekaná a uvrhla většinu Belgičanů do hlubokého zármutku, který paradoxně spojil Vlámy a Valony dohromady ve společnou podporu monarchie. Král Badouin I. byl pohřben v královské hrobce na hřbitově Laeken v Bruselu.

ALBERT II.  
Albert II.

*6.6.1934

Vládne od 9.8.1993

Albert I. panuje od 9. srpna 1993. Králem se stal celkem překvapivě, protože po bezdětném Baudouinovi měl na belgický trůn nastoupit Albertův starší syn Phillipe, který byl na úlohu budoucího krále Belgie pečlivě připravován. Avšak v bouřlivé době první poloviny devadesátých let se v politice a diplomacii zkušený princ Albert jevil jako vhodnější kandidát. Ještě jako princ lutyšský sklízel velké úspěchy na poli zahraničního obchodu.

Dne 2. července 1959 se oženil s "nejkrásnější princeznou tehdejší Evropy" Doňou Paolou, dcerou knížete Fulka di Ruffo Calabria. Z tohoto svazku se narodily tři děti: korunní princ Phillipe (*15.4.1960), princezna Astrid (*5.6.1962) a princ Laurent (*19.10.1963).
Dne 4. prosince 1999 se korunní princ Phillipe oženil s belgickou šlechtičnou Mathilde d´Udekem d´Acoz. V roce 2001 se jim narodila dcera Elisabeth, následovali dva synové, Gabriel /*2003/ a Emmanuel /*2005/.

V této souvislosti se objevilo množství studií na téma, zda Belgie potřebuje krále. Výsledky se dají shrnout do prostého konstatování: ano, Belgičané mají rádi svého krále, a dokonce by si čtyřicet procent z nich přálo, aby měl král podstatně větší moc. Královská rodina vždy hájila jednotu země a v neklidné době silných vlámsko-valonských odstředivých tendencí je král skutečně poslední zárukou společné země.

Krátká videa:
Belgická královna Astrid
Jo Lemaire zpívá Brabanconne - belgickou hymnu

Král Albert a královna Paola
Královna Fabiola tančící

Královna Paola: Oslava 70. narozenin

 

Odkazy:
http://www.monarchie.be/en/
http://en.wikipedia.org/wiki/Leopold_III_of_Belgium
http://en.wikipedia.org/wiki/Baudouin_I_of_Belgium
http://forum.valka.cz

Nahoru nahoru

 

 

Afrika
Egypt
Etiopie
Maroko
 
Asie
Írán
Japonsko
Jordánsko
Kuvajt
S.Arábie
Thajsko
 
 
 
 
Copyright © 2007 | Vládnoucí dynastie 20. - 21. století