Britská královská dynastie

Windsor

Windsorská dynastie je ve skutečnosti  dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, která pocházela z hannoverské větve královny Victorie a jejího manžela prince Alberta. Britský král George V. se v roce 1917 rozhodl, že německy znějící název Sachsen-Coburg-Gotha přejmenuje na více anglicky znějící Windsor. Roku 1960 byl název Windsor změněn podle jména manžela Elisabeth II. prince Philipa na Mountbatten-Windsor. Následník trůnu má většinou titul princ z Walesu.

EDWARD VII.
	*8.11.1841 - +6.5.1910 Zemřel ve věku 68 let. Vládl 1901 - 1910

Celým jménem Albert Edward Wettin
Narodil se 9. listopadu 1841 v Buckinghamském paláci v Londýně jako nejstarší syn královny Victorie a prince Alberta. "Bertie", jak se mu přezdívalo, nebyl příliš nadaný žák, přesto studoval na univerzitách v Oxfordu a Cambridge, nezískal ovšem žádný titul. Více než učení ho zajímaly ženy a společenské večírky. Je zajímavé, že cizí jazyky mu šly, hovořil plynně francouzsky a německy.

10. března 1862 se oženil s princeznou Alexandrou (Alix), dcerou dánského krále Christiana IX. Měli spolu 6 dětí:

1. Korunní princ Albert Victor (*8.1.1864 - +14.1.1892)
2. Král George V. (*3.6.1865 - +20.1.1936)
3. Princezna Louise (*10.2.1867 - +4.1.1931)
4. Princezna Victoria (*6.7.1868 - +3.12.1935)
5. Princezna Maud (*26.11.1869 - +20.11.1938)
6. Princ Alexander John (*6.4.1871 - +7.4.1871)

Po smrti své matky, královny Victorie, se stal Bertie 22. listopadu 1901  ve věku 59 let králem Edwardem VII. On a jeho žena Alexandra byli korunováni 9. února 1902 ve Westminster Abbey. 

Ihned po svém nástupu na trůn vykonává mnoho zahraničních návštěv, v roce 1903 přijíždí do Francie, v roce 1904 se setkává s rakousko-uherským císařem Františkem Josefem I. v Mariánských Lázních, které si zamiloval a navštívil celkem devětkrát. V roce 1908 se stal prvním britským panovníkem, který přicestoval do ruské říše.

Edward VII. byl příbuzný téměř se všemi evropskými monarchy, a proto se mu říkalo "strýček Evropy".

Král byl těžký kuřák, kouřil denně 20 cigaret a k tomu doutníky a dýmku. Od roku 1906 trpěl bronchitidou. Dne 6. května prodělal několik srdečních záchvatů, ale odmítl si jít lehnout. Když mu jeho syn George sdělil, že odpolední dostihy vyhrál jeho oblíbený kůň,  Witch of the Air, král na to řekl: "To jsem velmi rád." Byla to jeho poslední slova. Ve 23,30 hod. ztratil vědomí a byl přenesen do postele. Zemřel 6. května 1910 ve 23.45 hod. ve věku 68 let.

GEORGE V.
	*3.6.1865 - +20.1.1936 Zemřel v Sandringhamu, ve věku 70 let. Vládl 1910 - 1936

Celým jménem George Frederick Ernest Albert
Narodil se 3. června 1865 v Londýně, zemřel 20. ledna 1936 ve věku 70 let.
Byl prvním britským králem dynastie Windsor, kterou vytvořil z anglické větve domu Sachsen-Coburg-Gotha.

Byl vychováván spolu se starším bratrem Albertem Victorem, dědicem trůnu. Jako námořní kadeti procestovali chlapci celou britskou říši. Po návratu domů sloužil George u námořnictva a znovu se plavil po světě. V roce 1891 se jeho bratr Albert Victor zasnoubil s Mary Victorií Teck, avšak o 6 týdnů později zemřel na zápal plic. Na místo dědice trůnu tak postoupil George.

(Po smrti Alberta Victora se vyrojila spousta pomluv a dohadů o jeho osobě, některé prameny uváděly, že princ byl homosexuál, podle dalších onemocněl kapavkou anebo měl dokonce zemřít na syfilis. Objevil se i nemanželský syn Clarence, s jehož matkou se měl Albert seznámit na své cestě do Indie v roce 1889. Vrcholem je teorie, že byl ve skutečnosti oním proslulým Jackem Rozparovačem, který v roce 1889 vraždil londýnské prostitutky. Žádná ze spekulací nebyla prokázána.)

Královna Victoria přesvědčila Georga, aby se oženil s bývalou snoubenkou svého bratra, což se skutečně stalo 6.7.1893. Kuriózní je, že si ho na svatbě přihlížející dav pletl s bratrancem Nikolajem, pozdějším ruským carem, neboť jejich plnovousy a oblečení vypadaly stejně, lišili se pouze rysy v obličeji. Jejich matky - královna Alexandra a ruská carevna Marie Fjodorovna - byly sestry.

S Mary "May" Victorií Teck měl 6 dětí:

1. Král Edward VIII. (*23.6.1894 - +28.5.1972)
2. Král George VI., rozený Albert (*14.12.1895 - +6.2.1952)
3. Princezna Mary (*25.4.1897 - +28.3.1965)
4. Princ Henry, vévoda z Gloucesteru (*31.3.1900 - +10.6.1974)
5. Princ George, vévoda z Kentu (*20.12.1902 - 25.8.1942)
6. Princ John (*12.7.1905 - +18.1.1919)

George byl velmi přísným otcem. Jednou prohlásil: "Můj otec byl vystrašený ze své matky, já se bál svého otce a tak zatraceně rád vidím, když se mě mé děti bojí." Měl spoustu koníčků, byl vášnivým lovcem a zapáleným a velmi známým filatelistou. Svou obrovskou sbírku známek později odkázal Královskému filatelistickému muzeu. Na rozdíl od svých rodičů byl velmi konvenční, rád zůstával doma a žil poměrně nudným životem obyčejného měšťáka v relativně malém domě "York Cottage" v Sandringhamu.

Po smrti svého otce, krále Edwarda VII., se stal George v roce 1910 britským králem a indickým císařem.

Kritickým obdobím pro královskou rodinu byla 1. světová válka, neboť oba manželé měli německé předky. Německý císař Wilhelm II. byl Georgův bratranec. Král měl strach z anglických nacionalistů, proto se rozhodl přejmenovat původní jméno své dynastie Sachsen-Coburg-Gotha na více anglické Windsor. Příjmení Windsor přijal pro všechny potomky královny Victorie, kteří sídlili ve Spojeném království. Další králův bratranec, ruský car Nikolaj II., byl v roce 1917 sesazen z trůnu a o rok později zavražděn i s celou rodinou. V Evropě zanikaly staré monarchie a George V. se obával také o svůj trůn.

Dva měsíce po skončení války zemřel králův nejmladší syn John ve věku 13 let. Od narození trpěl zvláštním druhem autismu a epilepsií. Žil v ústraní na venkově, kde se o něho starala chůva. O jeho životě natočil v roce 2003 britský režisér Stephen Poliakoff historické drama Ztracený princ.

Královo zdraví se po válce značně zhoršilo, měl problémy s chůzí, slábl mu zrak a občas trpěl bludy. Jako silný kuřák si přivodil rozedmu plic, bronchitidu a časté záněty pohrudnice.

Nerozuměl si s následníkem trůnu, nejstarším synem Edwardem, který byl proslulý svými avantýrami s vdanými ženami a nezřízeným životem. Král o něm řekl: "Až zemřu, ten hoch zničí sám sebe během 12 měsíců." Miloval však svého druhorozeného syna Alberta (pozdějšího krále Georga VI.) a svou nejstarší vnučku, princeznu Elisabeth, které říkal "Lilibet" a ona ho nazývala "dědeček England". Na jejich účet prohlásil: "Prosím boha, aby se můj nejstarší syn nikdy neoženil a neměl děti, a nic tak nestálo Bertiemu a Lilibet na cestě k trůnu."

Od roku 1928 se král necítil zdráv a jeho syn Edward převzal na sebe většinu vladařských povinností. George V. se již nikdy plně nezotavil. V posledním roce života byl napojený na kyslík. 15. ledna 1936 ulehl do postele ve své ložnici v "York Cottage" v Sandringhamu a již nikdy pokoj neopustil. Zemřel 20. ledna 1936, pohřben je v kapli sv. Jiří na zámku Windsor. Říká se, že královu smrt uspíšil ošetřující lékař, který mu píchl smrtící injekci kokainu a morfia, aby zkrátil jeho utrpení.

EDWARD VIII.
	*23..6.1894 - +28.5.1972 Zemřel v Paříži, ve věku 77 let. Vládl od 10.1.1936 do 11.12.1936

Celým jménem Edward Albert Christian George Andrew Patrick David
Narodil se 23. června 1894 v Richmondu jako nejstarší syn vévody z Yorku, pozdějšího krále Georga V. a vévodkyně Mary Teack. Pojmenován byl po svém strýci Albertu Victorovi, který byl znám jako "Eddy" nebo Edward.
Vládl od 10.1.1936 až do své abdikace 11.12.1936. Po abdikaci se stal vévodou z Windsoru a používal jméno princ Edward. Zemřel 28. května 1972 v Paříži ve věku 77 let.

Edwardovy rodiče neměli na výchovu svých dětí dostatek času, proto se o ně starali hlavně chůvy.

Krátce po vypuknutí 1. světové války se Edward přihlásil do armády, sloužil u granátníků a projevil zájem zúčastnit se bojů přímo na frontě, to mu však nebylo dovoleno. Nicméně navštěvoval první frontové linie tak často, jak jen mohl, a za svou odvahu byl v roce 1916 vyznamenán válečným křížem. Jeho role ve válce, ačkoliv byla hodně omezena, vedla k velké popularitě mezi veterány.

Již v roce 1911 začal sloužit u námořnictva a v roce 1913 se stal poručíkem. První vojenské operace na moři se však zúčastnil až v roce 1918. Nakonec se stal námořním admirálem, také polním maršálem a maršálem Královských leteckých sil.

Ve 20. letech reprezentoval svého otce doma i v zahraničí, podnikl mnoho cest do různých koutů britské říše a brzy se stal velmi populární. V té době byl nejvíce fotografovanou celebritou a řídil světovou pánskou módu. Do roku 1930 vystřídal mnoho milenek, mezi nimiž se objevily i vdané ženy. Jednou z nich byla Thelma Furness, dcera amerického diplomata, která ho seznámila se svou krajankou Wallis Simpson. Wallis byla v té době již podruhé vdaná. Princ se do ní zamiloval, ale proti vztahu se postavil celý královský dvůr. Král byl velmi rozlobený a požadoval na synovi, aby se s Američankou rozešel. Jejich vztahy byly velmi napjaté, nakonec spolu přestali mluvit.

Když král George V. v roce 1936 zemřel, nastoupil Edward na trůn. Už od počátku si proti sobě poštval vládní úředníky i církev, neboť trval na svém svazku s Wallis Simpson a víceméně zanedbával státnické povinnosti.

Dne 16. července 1936 se stal málem obětí atentátu. Když se vracel na koni do Buckinghamského paláce, irský rebel Jerome Bannigan na něj zamířil nabitým revolverem. Policie ho naštěstí včas zneškodnila a zachránila tím královi život.

Anglický král je zároveň hlavou církve a do roku 2002 měl zakázáno oženit se s dvakrát rozvedenou ženou. Na podzim 1936 odmítla vláda i anglikánská církev Edwardův návrh na morganatické manželství s Wallis Simpson, která už podala návrh na rozvod. Lid by nikdy netoleroval Wallis jako královnu. Edward se proto rozhodl, že raději abdikuje. 10. prosince 1936 podepsal za přítomnosti svých tří bratrů, Alberta, Henryho a Georga, abdikaci, v níž žádal o uvolnění z vládní funkce. V noci 11.12.1936 pak oznámil svou abdikaci oficiálně. Zemi tím uvedl ve zmatek.

Po jeho odstoupení se stal králem mladší bratr Albert, který vládl jako král George VI.

V roce 1937 se Edward konečně oženil se svou láskou a přestěhoval do Francie. Když začala 2. světová válka, vrátil se na krátkou dobu do Velké Británie, kde byl jmenován generálmajorem a byl vyslán zpět do Francie jako velitel britské vojenské mise. Po napadení Francie Německem uprchl se svou ženou nejdříve na jih Francie, pak do Španělska a Portugalska. V srpnu 1940 převezla britská válečná loď manželský pár na Bahamy, kde byl Edward jmenován guvernérem. Cítil se odstavený a neužitečný. Britové mu však nedůvěřovali a podezřívali ho, že sympatizuje s Hitlerem.

Po válce se manželé vrátili do Francie a zbytek života strávili v ústraní. Vévoda již nikdy nezastával žádnou oficiální funkci. V roce 1951 vydal autobiografickou knihu Králův příběh, o devět let později následovala publikace Rodinné album. Britská královská rodina vévodkyni nikdy úplně nepřijala, nejvíce ji odmítala královna Mary. Navzdory tomu se Edward s matkou i bratrem Georgem VI. občas setkával a zúčastnil se i bratrova pohřbu.

Na konci 60. let se vévodův zdravotní stav zhoršil. Královna Elisabeth II. navštívila Windsory v roce 1972, když byla na státní návštěvě ve Francii, avšak ve společnosti se objevila pouze vévodkyně.

Dne 28. května stejného roku vévoda, který kouřil od mládí, zemřel ve své domě v Paříži na rakovinu hrtanu. Jeho tělo bylo převezeno a pohřbeno v Anglii. Vévodkyně zemřela o 14 let později ve věku 90 let a je pohřbena vedle svého manžela jako "Wallis, vévodkyně z Windsoru".

Edward VIII. je jediným britským panovníkem, který se dobrovolně vzdal trůnu. Jeho jméno je známo po celém světě, i když vládl pouze necelý rok.

GEORGE VI.
	*14.12.1895 - +6.2.1952 Zemřel v Sandringhamu, ve věku 56 let. Vládl 1936 - 1952

Celým jménem Albert Frederick Arthur
George VI. se narodil 14. prosince 1895  v "York Cottage" v Sandringhamu jako druhý syn krále Georga V., zemřel 6. února 1952 ve věku 56 let.
Byl králem Velké Británie a Britských dominií od 11.12.1936 až do své smrti. Byl posledním císařem Indie (do r. 1947) a posledním králem Irska (do r. 1949).

Jako druhorozený syn se původně neměl stát králem, své dětství strávil ve stínu staršího bratra Edwarda. Byl často nemocný, vystrašený, bojácný a plačtivý. Vyvinulo se u něho koktání, které trvalo mnoho let, stejně jako vleklé žaludeční potíže. Měl nohy do x a aby vadu napravil, byl nucen nosit dlahy, což bylo extrémně bolestivé. Ačkoliv byl od přírody levák, musel se naučit psát pravou rukou.

Od roku 1909 navštěvoval Královskou námořní kolej v Osborne jako námořní kadet. Neudělal závěrečné zkoušky, ale i tak postoupil v roce 1911 do Královské námořní akademie v Dartmouthu. Dne 15.9.1913 se stal lodním poddůstojníkem a o rok později se již zúčastnil operací 1. světové války. Brzy však onemocněl, neboť se mu udělal vřed na dvanácterníku. V roce 1918 byl jmenován velitelem nově zřízeného královského letectva. Po válce studoval rok historii, ekonomii a občanskou nauku na Trinity univerzitě v Cambridge. V té době začal pomáhat otci při plnění královských poninností, reprezentoval ho při návštěvách uhelných dolů, továren, železnic a získal si přezdívku "Průmyslový princ". Jeho řečová vada a stydlivost mu stále působily potíže, nicméně byl fyzicky aktivní a s oblibou hrál tenis.

V roce 1920 se seznámil s Elisabeth Bowes-Lyon, nejmladší dcerou hraběte Claude Bowes-Lyon, s kterou se oženil 26.4.1923. Svatba se konala ve Westminster Abbey a Elisabeth získala titul vévodkyně z Yorku.

Manželé měli spolu dvě děti:

1. Královna Elisabeth II., které se říkalo Lilibet (*21.4.1926)
2. Princezna Margaret (*21.8.1930)

Rodina žila v ústraní ve svém londýnském bytě. Elisabeth pomáhala manželovi překonat jeho strach z veřejných projevů, což se mu opravdu podařilo a byl schopen mluvit jen s nepatrným zadrháváním.

Dne 20. ledna 1936 král George V. zemřel a na trůn nastoupil Edward VIII. Albert se stal následníkem trůnu, neboť Edward nebyl ženatý a neměl žádné potomky. Po necelém roce Edward VIII. abdikoval a Albert se stal králem Georgem VI. Jeho prvním činem bylo udělení titulu vévoda z Windsoru svému bratru Edwardovi. Korunovace Georga VI. proběhla 12.5.1937.

V roce 1939 podnikl společně s královnou cestu do Kanady a USA, kde byli velmi vřele uvítáni. Když vypukla 2. světová válka, zůstal královský pár v Londýně a neodletěl do Kanady, jak všichni předpokládali. Oficiálně se zdržovali v Buckinghamském paláci, noci však trávili na zámku Windsor, aby se vyhnuli bombardování. Málem přišli o život, když dvě německé bomby explodovaly blízko paláce, když tam zrovna dleli. Při svých cestách po celé zemi poskytovali morální podporu obyvatelstvu, navštěvovali vybombardovaná místa a muniční továrny. Královská rodina dodržovala také přísně přídělový systém a omezovala svou osobní spotřebu.

V první polovině 20. století přicházela britská říše postupně o svá dominia. Britský mandát nad Írákem skončil v roce 1932. Tento proces pokračoval po 2. světové válce transformací Transjordánska v nezávislé jordánské království v roce 1946, osamostatněním Barmy v roce 1948 a v roce 1949 opustilo Společenství Severní Irsko, které se stalo republikou. Indie se rozdělila na dvě nezávislá dominia, Indii a Pákistán. George VI. se vzdal titulu císař Indie, zůstal králem Pákistánu až do své smrti, ale v roce 1950 ztratil titul indický král, neboť země se stala republikou.

Stres z války se podepsal na králově zdraví. Silné kouření mělo na svědomí rozvoj rakoviny plic a jiných potíží včetně arteriosklerózy. Princezna Elisabeth se v té době stále více podílela na královských povinnostech. V září 1951 se král podrobil operaci plic, kdy byla jeho levá plíce odstraněna kvůli nálezu zhoubného nádoru. V lednu 1952, navzdory radám, aby byl opatrný, jel na letiště rozloučit se s dcerou Elisabeth, která cestovala přes Keňu do Austrálie. Před odletem řekl král princeznině chůvě z dětství, která letěla s ní: "Dávej pozor na Lilibet za mě," a ona slíbila, že to udělá. To bylo naposled, kdy se viděl se svou dcerou.

Dne 6. února 1952 George VI. zemřel ve spánku na infarkt ve svém sídle v Sandringhamu ve věku 56 let. Pohřeb se konal 15.2.1952 v kapli sv. Jiří na zámku Windsor. V roce 2002 zde byly pohřbeny tělesné pozůstatky jeho ženy Elisabeth a popel dcery, princezny Margaret, která zemřela ve stejném roce.

Žena Georga VI., KRÁLOVNA ELISABETH, se narodila 4. srpna 1900 ve skotské šlechtické rodině. Jako královna doprovázela svého muže na diplomatických cestách. Během 2. světové války morálně podporovala britskou veřejnost a odmítla opustit Londýn. Po smrti svého muže byla nazývána KRÁLOVNOU MATKOU, aby nedošlo k záměně s její dcerou, královnou Elisabeth II. Postupně se stala nejstarší členkou britské královské rodiny a až do své smrti byla velmi oblíbená. Zemřela 30. března 2002 ve věku nedožitých 102 let, sedm týdnů po smrti své mladší dcery, princezny Margaret.

ELISABETH II.
	*21.4.1926 Vládne od 7.2.1952

Celým jménem Elisabeth Alexandra Mary
Narodila se 21. dubna 1926 v Londýně, v dětství se jí říkalo Lilibet. Byla si velmi blízká se svým dědečkem, králem Georgem V. Se svou mladší sestrou Margaret, která se narodila v roce 1930, byly vychovávány doma pod dohledem své matky. Elisabeth studovala historii, náboženství a jazyky, hovoří plynně francouzsky.

Když nastoupil její otec v roce 1936 na trůn, stala se předpokládanou dědičkou trůnu.

Po vypuknutí 2. světové války byla se svou sestrou evakuována na windsorský zámek v Berkshire. Tehdy se poprvé setkala se svým budoucím mužem, princem Philipem. Zamilovala se do něho a začala mu psát dopisy, když sloužil u Královského námořnictva. V roce 1945 přesvědčila svého otce, aby jí povolil vstoupit do Ženského pomocného sboru. Byla vedena pod číslem 230873 jako nižší důstojník Elisabeth Windsor, vyškolila se na řidiče a řídila vojenský náklaďák. Bylo to poprvé, kdy se dostala do společnosti obyčejných lidí, a tak ji to ovlivnilo, že se rozhodla posílat své vlastní děti do veřejné školy místo toho, aby se vzdělávaly doma. Byla první ženou v rodině a dlouho jedinou, která opravdu sloužila v armádě.

Svatbu s Philipem, vévodou z Edinburgu, který se narodil jako Philip, princ řecký a dánský, měla 20. listopadu 1947. Princ Philip se vzdal svého nároku na řecký trůn a byl označován jednoduše jako poručík Philip Mountbatten. Po svatbě přijal titul vévoda z Edinburgu. Jako člen řecké královské rodiny pochází z větve Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, z dánské linie rodu Oldenburg. Mountbatten bylo poangličtěné jméno jeho matky, Battenberg. Sňatek byl kontroverzní, Philip byl členem řecké ortodoxní církve a měl sestry, které se provdaly za stoupence nacistů. Matka Elisabeth byla zpočátku proti sňatku, avšak svatba se jevila jako první záblesk naděje v poválečném Společenství. Novomanželé nakonec obdrželi 2500 svatebních darů z celého světa. V letech 1949-51 žili na Maltě, neboť vévoda Philip tam sloužil jako důstojník královského loďstva.

Měli spolu čtyři děti:

1. korunní princ Charles, princ z Walesu (*14.11.1948)
2. Anne, královská princezna (*15.8.1950)
3. Andrew, vévoda z Yorku (*19.2.1960)
4. Edward, hrabě z Wessexu (*10.3.1964)

Ačkoliv má královská rodina příjmení Windsor, podle rozhodnutí Rady z roku 1960 bylo nařízeno, že mužští potomci královny Elisabeth II. a prince Philipa budou používat příjmení Mountbatten-Windsor.

V průběhu roku 1951 královo zdraví upadalo a Elisabeth ho stále více zastupovala při státních povinnostech. Navštívila Řecko, Itálii a Maltu, v říjnu vycestovala do Kanady a navštívila prezidenta Trumana ve Washingtonu. V lednu 1952 se vydala se svým mužem na cestu do Austrálie a na Nový Zéland. Byli právě v Keni, když se dozvěděli o králově smrti, a okamžitě se vrátili do Velké Británie. Dne 7.2.1952 byla Elisabeth prohlášena královnou. O rok později, 24.3.1953, zemřela Elisabethina babička, královna Mary, na rakovinu plic.

Elisabeth byla korunována ve Westminster Abbey 2.6.1953. Korunovace ji určila za královnu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň za hlavu Commonwealthu. Britské společenství sdružuje 50 samostatných států (včetně Austrálie a Kanady) a několik kolonií a závislých území. Záběry z ceremoniálu poprvé přenášela také britská televize. Po korunovaci se rodina přestěhovala do Buckinghamského paláce, hlavní oficiální residence britských panovníků.

V letech 1953-54 podnikli manželé šestiměsíční cestu kolem světa a stali se tak prvními monarchy, kteří obepluli zeměkouli. V roce 1961 navštívila Elisabeth II. poprvé Turecko, Indii, Írán, Pákistán a Nepál. Cestovala téměř do všech zemí.

Každý rok absolvuje královna 450 oficiálních veřejných akcí. Za svůj život požádala o sestavení vlády 11 premiérů, z nichž prvním byl Sir Winston Churchill.

V roce 2006 královna oznámila, že své aktivity utlumí. Většina povinností, včetně konzultací s premiérem, přechází na jejího syna Charlese.

Královna je nejstarší panovnicí Velké Británie. Za mlada jezdila dobře na koni, ráda fotografuje a chová psy, specializuje se na Welsh Corgi. V poslední době má problémy se zády a trpí vysokým krevním tlakem.

Korunní princ CHARLES

Celým jménem Charles Philip Arthur George
Narodil se 14. listopadu 1948 v Buckinghamském paláci v Londýně jako nejstarší syn královny Elisabeth II. a jejího manžela, prince Philipa. Dne 26.7.1958 mu byl udělen titul princ z Walesu a hrabě z Chesteru.

Podle britských tradic vstupují následníci trůnu po ukončení střední školy rovnou do armády. V rozporu s těmito pravidly navštěvoval Charles Trinity kolej na univerzitě v Cambridge, kde studoval antropologii, archeologii a historii. Studia ukončil v roce 1970. Poté pokračoval na Welšské univerzitě v Aberystwyth, kde studoval welšský jazyk a welšské dějiny. 2. srpna 1975 získal akademickou hodnost magistra.

Na jaře 1971 projevil přání vyškolit se na pilota tryskového letadla u RAF. Na podzim 1971 zahájil svou námořní kariéru a kráčel tak ve stopách svého otce a dědečka. Absolvoval kurz v Královské námořní akademii v Dartmouthu, poté následoval výcvik na lodích. V roce 1974 se stal pilotem helikoptéry. Jako pilot tryskového letadla a helikoptéry sloužil u letectva a námořnictva pět let (1971-1976). Má hodnosti generála pozemního vojska, admirála námořnictva a maršála královského letectva.

S Lady Dianou se poprvé setkal v roce 1977, podle všeho se však nechtěl ženit až do léta 1980. V říjnu 1980 ji požádal o ruku a ona souhlasila. Svatba se konala 29.7.1981 v katedrále sv. Pavla v Londýně za účasti 3500 hostů, obřad byl vysílán televizí do celého světa a sledovalo jej 750 miliónů diváků. Lady Diana obdržela po svatbě titul princezna z Walesu. Novomanželé si zvolili za svůj domov Highgrove, blízko Tetbury v Gloucestershire a Kensingtonský palác. Princezna se stala okamžitě atrakcí pro paparazzi.

V manželství však brzy nastaly problémy. Charles se stýkal se svou dlouholetou přítelkyní Camillou Parker-Bowes, Diana trpěla depresemi a bulimií a obklopovala se milenci. Po pěti letech se jejich soužití ocitlo před krachem. Na konci 80. let již bydleli odloučeně, Charles žil v Highgrove, Diana v Kensingtonském paláci. Po roce 1992 bylo všem jasné, že jejich manželství je neudržitelné. Formálně byli rozvedeni 28.8.1996.

Charles a Diana měli spolu dvě děti:

1. princ William (*21.6.1982)
2. princ Henry (*15.9.1984)

Lady Diana zahynula při automobilové nehodě v Paříži dne 31.8.1997. Když se neštěstí stalo, byli právě obě děti společně s babičkou Elisabeth II. na zámku v Balmoral. Jejich otec je v noci probudil a sdělil jim smutnou zprávu o matčině smrti.

Charles udržoval celou dobu přátelství s Camillou, po rozvodu se stala jeho neoficiální partnerkou. Těsně po smrti Diany přerušili styky, ale již v roce 1999 byli opět viděni spolu. V roce 2000 byla Camilla poprvé představena královně, v roce 2003 se nastěhovala do Charlesova sídla v Highgrove. 9. dubna 2005 následovala svatba, která se konala na zámku Windsor. Camilla neužívá titulu princezna z Walesu, na který má po sňatku nárok, ale místo toho je nazývána vévodkyní z Cornwallu.

Charles je nejaktivnější člen královské rodiny, má široké pole zájmů od alternativní medicíny přes moderní architekturu, životní prostředí až k filosofii a náboženství. Většinu času věnuje charitě, je prezidentem 18 dobročinných spolků, z nichž 16 osobně založil. Tyto aktivity nejsou omezeny pouze na Spojené království. Angažuje se např. v Rumunsku, kde podporuje výstavbu nových obcí a kostelů. Rumunští royalisté mu dokonce nabídli královskou korunu, kterou ovšem odmítl. Zajímá se o pravoslavné náboženství. Každoročně tráví nějaký čas v pravoslavných klášterech na hoře Athos v Řecku, se svým otcem Philipem, který se narodil a byl vychováván jako pravoslavný křesťan, je patronem organizace "Přátelé hory Athos" Studuje historii a umění bývalé Východořímské říše (Byzantské říše) a filosofii asijských a středovýchodních národů, známou jako teologie nového věku.
Princ má také malířský talent, maluje vodovými barvami, měl již mnoho výstav a prodal nesčíslně obrazů. Je fanouškem kanadského zpěváka a skladatele Leonarda Cohena, a prezidentem Královské Shakespearovské společnosti. Sbírá automobily značky Aston Martin.

Jeho oficiální sídlo je Clarence House, bývalá rezidence královny Elisabeth II. a její matky. Soukromé sídlo má v Highgrove a ve Skotsku používá Birkhall blízko zámku Balmoral.

 

Krátká videa:

Pohřeb královny Victorie - 1901
Král Edward VII.
Královna Alexandra
Zelený čtvrtek královny Alexandry
Svatba Georga VI. a Elisabeth - 1923
Edward VIII. čte svou abdikační řeč
Královna Elisabeth II.
Královna Elisabeth II. a princ Philip
Princ Filip se setkává s reportérkou
Zlatá svatba Královny Elisabeth II. a prince Philipa
Svatba Charlese a Diany
Charles a Diana
Svatba prince Charlese a Camilly

Odkazy:
http://www.royal.gov.uk/output/Page1.asp
http://www.princeofwales.gov.uk/
http://www.woodlands-junior.kent.sch.uk/customs/questions/royal/index.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_VII_of_the_United_Kingdom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Commonwealth
http://cs.wikipedia.org/wiki/Britsk%C3%A9_imp%C3%A9rium

nahoru