Home | Resumé
Země | Dynastie | Rodokmen | Galerie
   

 

 

Evropa
Belgie
Dánsko
Monaco
Luxemburg
Nizozemsko
Norsko
Řecko
Španělsko
Švédsko
V.Británie

 

Dánská královská dynastie

Holstein-Sonderburg-Glücksborger

Erb dynastie Glücksburger

Dánsko patří k nejstarším monarchiím v Evropě. V roce 1397 došlo ke sjednocení Dánska, Švédska a Norska a vznikla tzv. Kalmarská unie. Zatímco Švédsko se odtrhlo již v 16.století, unie Dánska a Norska přetrvala až do roku 1814. Díky tomu získalo Dánsko pod svou kontrolu i Faerské ostrovy a Grónsko, které dříve patřily Norsku. V roce 1849 byla přijata nová ústava, Dánsko se stalo konstituční monarchií a v roce 1864 vyhlásilo neutralitu.
Dynastie Holstein-Sonderburg-Glücksburger zde vládne od roku 1863. Do té doby se na trůně po několik staletí střídali členové královské dynastie Oldenburg, avšak v roce 1863 zemřel poslední panovník z této linie, Frederik VII., bez potomků. Podle nástupnického práva bylo rozhodnuto, že se králem stane nejbližší příbuzný, princ Christian z Glücksburgu, patřící k větvi královského rodu Oldenburg. Vládl Dánsku jako král Christian IX.

Jeho syn, Frederik VIII., se stává prvním královským reprezentantem 20. století. Vládl však pouze několik let (1906-1912) a nemohl proto plně uplatnit a prokázat své schopnosti. Na trůn usedl ve svých 63 letech, kdy už byl oslabený chatrným zdravím. Zemřel náhle při návratu z Francie, kdy se krátce zastavil v Hamburku. Na procházce, kterou podnikl inkognito, se mu najednou udělalo mdlo, zhroutil se na lavičku v parku a zemřel. Byl nalezen policistou, který ho odvezl do nemocnice, kde mu již nemohli pomoci. Příčinou smrti byla mrtvice.

Po jeho smrti se vlády ujímá nejstarší syn Christian X.
 

CHRISTIAN X.  
Christian X.

*26.9.1870 - +20.4.1947

Zemřel v Kodani ve věku
76 let.

Vládl 1912 - 1947

 

Christian X. byl velmi silným autoritářským panovníkem, zdánlivě se nehodícím do věku sílící demokracie, avšak způsob jeho vlády a role, kterou sehrál za 2. světové války, z něho udělaly jednoho z nejoblíbenějších vladařů moderní doby.

Narodil se 26.9.1870 na zámku Charlottenlund v Kodani. Byl nejstarším synem krále Frederika VIII. a jeho ženy Lovisy. Měl sedm sourozenců, jeho mladším bratrem byl pozdější norský král Haakon VII.

Christian se oženil 26.4.1898 s princeznou Alexandrinou z Mecklenburgu-Schwerinu. Měli spolu dvě děti: Frederika, korunního prince, (*1899) a Knuda (*1900).

Králem se stal po smrti svého otce v roce 1912. Dva roky po nástupu na trůn začíná První světová válka. Král a jeho vláda se obávali německé invaze, a proto se rozhodli udržet zemi mimo válku. Podařilo se jim to jen částečně.

Po německé porážce se konal plebiscit o budoucím osudu Šlesvicka, v němž bylo rozhodnuto o připojení severní části tohoto území k Dánsku. Christian X. na bílém koni triumfálně překročí hranici a vjede na znovunabyté území. Tento obraz zůstane nadlouho vryt Dánům do paměti. Když se o šest let později k vládě dostanou socialisté, ihned škrtají první bod svého programu - zrušení monarchie.

Nacistické Německo obsadilo Dánsko přes jeho neutralitu 9. dubna 1940. Hitler nabídl výměnou za kapitulaci zachování politické samostatnosti království. Král Christian X. a dánská vláda nabídku přijali. Během prvních let okupace Dánsko spolupracovalo s Německem, situace se však změnila v srpnu 1943, kdy vypukly rozsáhlé stávky a vláda odmítla výzvu k odzbrojení vojska. Tehdy převzalo Německo kontrolu nad zemí a vyhlásilo stanné právo. Dosavadní politiku kolaborace postupně nahradil pasivní odpor.

Na rozdíl od panovníků Norska a Nizozemska, kteří odešli během nacistické okupace do exilu, Christian X. zůstal v hlavním městě a stal se viditelným symbolem vlastenectví. Jeho oficiální proslovy sice vyjadřovaly formálně politiku spolupráce s Němci, ale králův osobní postoj byl zcela opačný. Král se stal příkladem vzdoru a duchovního odporu.

Přinutil např. Němce, aby stáhli nacistickou vlajku z královského paláce.
Každé ráno se projížděl na koni ulicemi Kodaně, zcela sám, jako symbol národní suverenity. O jeho sedmdesátých narozeninách 26. září 1940 se konaly vlastenecké manifestace, při nichž mu obyvatelstvo vyjadřovalo oddanost a podporu.
V roce 1942 mu Hitler poslal dlouhý telegram, v němž mu blahopřál k 72. narozeninám. Králova odpověď zněla velice stručně, napsal jenom: "Mockrát děkuji. Král."

Po pádu z koně dne 19.10.1942 se však král stal invalidním až do konce své vlády. Na veřejnosti se ukazoval zcela výjimečně. Zúčastnil se znovuotevření parlamentu v roce 1945 na pojízdném křesle, avšak byl viditelně oslabený. Zemřel 20. dubna 1947.

 

FREDERIK IX.  
Frederik IX.

*11.3.1899 - +14.1.1972

Zemřel ve věku nedožitých
73 let.

Vládl od 20.4.1947 do 11.1.1972

Frederik IX. byl starší syn Christiana X., narodil se 11. března 1899, vládl Dánsku od roku 1947 až do své smrti.

Navštěvoval Dánskou námořní akademii a univerzitu v Kodani. Před tím, než se stal králem, získal hodnost admirála. Miloval hudbu, byl schopným dirigentem a hráčem na piano.

V roce 1922 byl zasnouben s řeckou princeznou Olgou, svou sestřenicí, ale nikdy se nevzali. 24. května 1935 se oženil ve Stokholmu se švédskou princeznou Ingrid, dcerou korunního prince Gustafa Adolfa, později krále Gustafa VI. Adolfa. Ze Švédska do Dánska cestovali novomanželé na královské jachtě Dannebrog, přistáli blízko Kodaně dva dny po svatbě a první, kdo je přivítal v Dánsku, byl král Christian X.

Královna Ingrid se velmi zasloužila o modernizaci královských paláců a zahrad. Krátce po svatbě si oblíbila zámek Grasten, který se stal jejím letním sídlem až do její smrti (2000). Měla ráda zahradničení, cestování a vyšívání.

Frederikovi IX. a Ingrid se narodily tři dcery:

1. Margrethe (* 16.4.1940) - současná královna
2. Benedikte (* 29.4.1944) - provdaná za prince Richarda Sayn-Wittgenstein-Berleburg
3. Anne-Marie (* 30.8.1946) - provdaná za řeckého krále Constantina II. v roce 1964

Jelikož neměl Frederik IX. žádného syna, očekávalo se, že jeho mladší bratr Knud po něm nastoupí na trůn v souladu s dánským právem o nástupnictví (Královské nařízení z roku 1853). Avšak v roce 1953 bylo vyhlášeno lidové referendum a došlo ke změně ústavy, která umožnila následnictví bez ohledu na pohlaví, tzv. metoda práva prvorozeného. Znamenalo to, že jeho nejstarší dcera se po jeho smrti stane královnou Margrethe II.

Během vlády Frederika IX. došlo v zemi k mnoha změnám. V roce 1949 vstoupilo Dánsko do NATO, v padesátých a šedesátých letech začalo úspěšně budovat systém univerzální péče pro všechny občany. Podobný vývoj nastal i v oblasti školství. Na konci jeho vlády se Dánsko stalo modelem sociálního státu.

Král brzy po svém novoročním projevu v roce 1972 onemocněl a pár dní nato zemřel. Byl pohřben vedle Roskildovy katedrály blízko Kodaně. Předchozí panovníci byli ukládáni do katedrály, ale Frederik IX. chtěl být pohřben raději venku.

MARGRETHE II.  
Margrethe II.

*14.4.1940

Vládne od 14.1.1972

Margrethe II. se narodila 16. dubna 1940 v paláci Amalienborg v Kodani. Ačkoliv byla nejstarším dítětem korunního prince a později krále Frederika IX., neměla se stát nikdy královnou. V té době mohli nastoupit na trůn pouze muži, proto se všichni domnívali, že jednou bude vládnout její strýček Knud, mladší bratr krále.

Proces změny ústavy začal v roce 1947, kdy už bylo jasné, že královna Ingrid nebude mít další děti. Tehdy byl očekávaným dědicem princ Knud, ale popularita Frederika IX. a jeho dcer a významnější postavení žen v dánské společnosti odstartovaly vznik nové ústavy. Návrh musel projít dvěma parlamenty a potom referendem, které se konalo 27.3.1953. Nový zákon o nástupnictví dovolil ženám kralovat podle práva mužského prvorozenectví, stejného jako se používá ve Velké Británii. Princezna Margrethe se tedy stala předpokládanou dědičkou trůnu. Oficiálně byla uznána 1. dubna 1955 v paláci Fredensborg. Od roku 1958 je členkou Královské rady.

Studovala archeologii na univerzitě v Cambridge v letech 1960-61 a politické vědy 1961-65. Během studií v Londýně se seznámila se svým budoucím manželem, francouzským diplomatem Henri de Laborde de Monpezat. Svatbu měli 10. června 1967, Henri pak přijal titul a změnil jméno na princ Henrik.

Mají spolu dva syny: korunní princ Frederik (* 26.5.1968) a princ Joachim (* 7.6.1969)

Po smrti Frederika IX., 14.ledna 1972, se stala Margrethe první dánskou královnou podle nového zákona o nástupnictví. Je panovnicí, která si získala respekt a oblibu svou osobností, elegancí, hlubokými znalostmi a schopností komunikovat s lidmi a pochopit jejich představy. Celá její rodina je poddanými ctěna i milována.

Kromě panovnických povinností je královna také hlavou dánské státní církve.

Ve volném čase se zabývá zejména výtvarným uměním a překlady beletrie. Spolu se svým dědečkem, švédským králem Gustafem, se věnovala i praktické archeologii. Je výborná a kritiky uznávaná malířka, pořádá každoročně mnoho uměleckých výstav. Často se říká, že kdyby nebyla královnou, mohla by se snadno uživit jako profesionální umělkyně. Její knižní ilustrace - pod pseudonymem Ingahild Grathmer - jsou často využívány předními nakladateli. Hovoří plynně několika jazyky: francouzsky, švédsky, anglicky, německy a norsky.

Královna se rovněž proslavila svou vášní ke kouření, ale tento zlozvyk bude muset na veřejnosti omezit, neboť dánský parlament schválil nedávno přísný protikuřácký zákon.

Již několik let trpí artritidou, má nahrazeny oba kolenní klouby.

Korunní princ Frederik se oženil v květnu 2004 s Australankou Mary Donaldson. Seznámili se na olympijských hrách v Sydney roku 2000. Mají spolu dvě děti: prince Christiana (*2005) a princeznu Isabellu (*2007). Mary musela pro sňatek s princem splnit některé nezbytné podmínky. Přijala dánské státní občanství a vzdala se občanství australského a britského. Kromě toho musela konvertovat k luteránské církvi a zavázat se, že v případě rozvodu zůstanou děti v Dánsku.

Princ Joachim se oženil v listopadu 1995 s asijskou kráskou z Hongkongu, Alexandrou Manley. Měli spolu dvě děti: prince Nikolaie (*1999) a prince Felixe (*2002). V roce 2005 se však Alexandra rozhodla s Joachimem rozvést. Bylo veřejným tajemstvím, že princ víc než o vlastní rodinu jevil zájem o rychlá auta, fotbal a nekonečné večírky. Alexandře zůstal po rozvodu titul princezna a dostává pravidelnou roční apanáž.

Krátká videa:
Dánská královská rodina
Dánská královna Margrethe II
Svatba Frederika a Mary
Dánská národní hymna

 

Odkazy:
http://kongehuset.dk/
http://danishroyalwatchers.blogspot.com/ http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_X_of_Denmark
http://en.wikipedia.org/wiki/Frederick_IX_of_Denmark

http://en.wikipedia.org/wiki/Margrethe_II_of_Denmark
http://www.severskelisty.cz/tydenik/tyd0706.htm

Nahoru nahoru

 

 

Afrika
Egypt
Etiopie
Maroko
 
Asie
Írán
Japonsko
Jordánsko
Kuvajt
S.Arábie
Thajsko
 
 
 
 
Copyright © 2008 | Vládnoucí dynastie 20. - 21. století