Home | Resumé
Země | Dynastie | Rodokmen | Galerie
   

 

 

Evropa
Belgie
Dánsko
Monaco
Luxemburg
Nizozemsko
Norsko
Řecko
Španělsko
Švédsko
V.Británie

 

Lichtenštejnská knížecí dynastie

Liechtenstein

Erb Liechtenštejnů

Název šlechtického rodu pochází od trojice hradů Liechtenstein, které byly vystavěny ve 12. století v jihovýchodním koutu Římsko-německé říše. Ve 13. stol. se rod rozdělil do dvou linií: Lichtenštejnové - Murau a Lichtenštejnové - Nikolsburg (moravská větev), v roce 1623 byli povýšeni na říšská knížata. Karel z Lichtenštejna z moravské linie obdržel vévodství opavské a Jagerndorf, v roce 1699 Lichtenštejnové získali Schellenberg a v roce 1712 Vaduz, které byly v roce 1719 spojeny v dnešní Lichtenštejnské knížectví. V roce 1806 se stalo samostatným knížectvím v rámci rýnského spolku. Lichtenštejnové zde žijí trvale až od roku 1938, dříve pobývali na svých statcích v Rakousku a na Moravě. Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul knížat opavských a krnovských.

 

JOHANN II.  
Johann II.

*1840 - +1929

Zemřel ve věku 89 let.

Vládl 1858 - 1929

 

Narodil se roku 1840. Oproti svým předkům vedl osamělý život. Byl považován za poněkud asociálního, zůstal svobodný a nezúčastnil se společenského života. Také nikdy nepřevzal žádné povinnosti od rakouských politiků či rakouské armády. Přestože se vyhýbal publicitě, všichni ho pokládali za významného muže. Byl především vynikajícím znalcem umění a štědrým mecenášem. Nakoupil několik uměleckých děl do knížecí sbírky, ale hodně z nich věnoval veřejným muzeím. Několik zámků, dokonce i zámek ve Vaduzu, bylo za jeho vlády opraveno. Velkoryse podporoval vědu a kulturu, sociální pomoc a v neposlední řadě stavbu nových kostelů. Za svou charitativní činnost a dobročinné práce si vysloužil přezdívku "the Good" (Dobrý).

Johann II. vládl 71 let. Během jeho panování zažila země dvě etapy radikálních změn.
V roce 1862 vydal ústavu, která dala lidu důležitá politická práva, a vyhlásil plnou suverenitu Lichtenštejnska. V následujících letech pocítila země mimořádnou ekonomickou a kulturní obrodu, hospodářská základna však byla oslabena pozemkovou reformou v Československu po 1. světové válce. Československá vláda zabavila rodině více než třetinu pozemkového majetku, aniž byla ochotna přistoupit na kompenzace. V té době změnilo Lichtenštejnsko svou orientaci z Rakousko-Uherska na Švýcarsko.

V roce 1921 byla vydána moderní ústava, kde byla práva lidu již plně respektována. V roce 1923 byla se Švýcarskem uzavřena peněžní a celní unie.

FRANZ I.  
Franz I.

*1853 - +1938

Zemřel ve věku 85 let.

Vládl 1929 - 1938

Narodil se roku 1853. Po ukončení studia práv pracoval jako atašé na rakousko-uherském vyslanectví v Bruselu v letech 1879 - 1882. Několik let pomáhal svému bratru Johannovi II. ve správě jeho majetku. V roce 1894 odešel na pět let na carský dvůr do Petrohradu jako císařský velvyslanec a zasloužil se o vylepšení vztahů mezi těmito státy.

Doma se věnoval vědě a umění a v letech 1905 - 1912 dohlížel na opravu zámku Vaduz. Jako právní rádce knížete Johanna II. strávil mnoho času v Lichtenštejnsku a sblížil se s tamním obyvatelstvem.

Když převzal v roce 1929 vládu, pokračoval v ekonomických reformách svého bratra.
V roce 1937 založil lichtenštejnský záslužný řád o šesti třídách.

Jeho manželství s Alžbětou von Gutmann (1875 - 1947) zůstalo bezdětné.
Zemřel 25. července 1938 na zámku Feldsberg, jeho nástupcem se stal Franz, princ von und zu Liechtenstein.

FRANZ JOSEF II.  
Franz Josef II.

*16.8.1906 - +13.11.1989

Zemřel ve věku 83 let.

Vládl 1938 - 1989

Narodil se 16.8.1906 na zámku Frauenthal ve Štýrsku jako nejstarší syn knížete Aloyse z Liechtensteinu a arcivévodkyně Elisabeth Amalie rakouské. Kmotrem malého prince byl císař František Josef I.

Princ Franz strávil bezstarostné mládí na několika zámcích v Rakousku, za zmínku stojí především jeho pobyt na zámku Velké Losiny na Moravě, kde získal lásku k přírodě, která ovlivnila jeho další studia. Podle lichtenštejnských tradic navštěvoval střední školu ve Vídni, kterou ukončil v roce 1925. Jeho oblíbenými předměty byly matematika, přírodopis a řečtina. Dále pokračoval ve studiu na Univerzitě hospodářských věd ve Vídni, kde v roce 1929 promoval jako lesní inženýr a poté se věnoval řízení rozlehlých statků v Československu, za které byl odpovědný po smrti knížete Johanna II.

V roce 1938 se stal 14. knížetem von und zu Liechtenstein, téhož roku přesídlil z Vídně do Vaduzu a v roce 1939 se mu podařilo odvrátit obsazení Lichtenštejnska Německem.

7. března 1943 se oženil ve Vaduzu s hraběnkou Georgine (Ginou) Wilczeck.
Měli spolu pět dětí:

1. Johannes Adam (* 14.2.1945)
2. Phillipp (*19.8.1946)
3. Nikolaus (*24.10.1947)
4. Norberta (*31.10.1950)
5. Wenzelslav (*19.11.1962 - +28.2.1991)

Přestože Lichtenštejnsko neuznalo Mnichovskou dohodu ani vytvoření protektorátu Čechy a Morava, byl zbylý majetek rodiny v Čechách a na Moravě v roce 1945 zkonfiskován.

Po válce se kníže věnoval hlavně ekonomice a sociálnímu a kulturnímu rozvoji Lichtenštejnska. Výsledkem jeho snah byla modernizace a velká životaschopnost země. Během jeho vlády získaly ženy poprvé volební právo. Stalo se to po referendu vyhlášeném pouze mezi muži v roce 1984. V Lichtenštejnsku byl nesmírně oblíbeným monarchou. Byl prvním panovníkem, který žil po celou dobu své vlády ve Vaduzu. Za jeho panování se stalo Lichtenštejnsko jednou z nejbohatších zemí světa.

V roce 1984, po 45 letech panování, jmenoval knížete Hanse-Adama II. svým stálým zástupcem a předal mu většinu své moci. Zemřel 13. listopadu 1989 ve věku 83 let, pouhých 26 dní po své ženě. Vládl Lichtenštejnsku 51 let a v době své smrti byl nejdéle panujícím monarchou v Evropě.

HANS-ADAM II.  
Hans-Adam II.

*14.2.1945

Vládne od 13.11.1989

Narodil se 14. února 1945 v Zurichu, je nejstarším synem knížete Franze Josefa II. a jeho ženy Georginy.

Mládí strávil se svými rodiči a sourozenci na zámku Vaduz. Navštěvoval základní školu ve Vaduzu společně s místními dětmi a byl také členem skautského oddílu. Stejně jako jeho otec před ním studoval na gymnasiu Schotten ve Vídni od roku 1956. V roce 1960 přešel na lyceum v Zuozu, kde ukončil školu s oběma diplomy - švýcarským a německým v roce 1965. Po škole pracoval jako praktikant v jedné londýnské bance. Na podzim 1965 začal studovat obchod a ekonomiku na univerzitě ve St. Gallen. Studia ukončil v roce 1969 s licenciátem. Jeho mateřským jazykem je němčina, hovoří však také plynule anglicky, francouzsky a italsky.

30. července 1967 se oženil ve Vaduzu se svou sestřenicí hraběnkou Marií Kinskou. Marie se narodila 14.4.1940 v Praze jako hraběnka Kinská z Vchynic a Tetína. Je čtvrtým ze sedmi dětí hraběte Ferdinanda Karla Kinského.
Mají spolu čtyři děti:

1. Alois (*11.6.1968)
2. Maximillian (*6.5.1969)
3. Constantin (*15.3.1972)
4. Tatjana (*10.4.1973)

V roce 1970 mu kníže Franz Josef II. svěřil reorganizaci administrativy knížecího domu. Během této reorganizace byla hodnota soukromého majetku vládnoucího knížete konsolidována a sloučena do několika fondů. Kníže se prostřednictvím fondů stará o umělecké sbírky, nemovitosti, zemědělské pozemky a lesy v Lichtenštejnsku, Rakousku, Německu a Švýcarsku.

V roce 1984 jmenoval kníže Franz Josef II. Hanse-Adama svým nástupcem, který se po jeho smrti v roce 1989 stává vládnoucím knížetem Lichtenštejnska s titulem Hans-Adam II.

V roce 1993 zažádal kníže Hans-Adam II. Českou republiku o vrácení zkonfiskovaného majetku na území Moravy, jeho žádost však byla českou vládou z nepochopitelných důvodů zamítnuta. Přitom mezinárodní právníci prokázali, že se Benešovy dekrety na Lichtenštejny nevztahovaly. Česká republika dokonce odmítá navázat diplomatické styky a neuznává ani státní suverenitu Lichtenštejnska!

Od roku 1992 zaznívaly v Lichtenštejnsku hlasy, že ústava z roku 1921 je zastaralá. Na jaře 2003 proto kníže Hans-Adam II. souhlasil, že povede jednání týkající se změny ústavy a parlament jmenoval komisi, která měla dosáhnout dohody o ústavní reformě. Hádky o konečné podobě ústavy však trvaly deset let a začínaly být velkým břemenem pro stát. Hans-Adam II. pohrozil, že pokud nebude jeho návrh nové ústavy schválen, odstěhuje se celá jeho rodina z Lichtenštejnska a bude žít opět v zahraničí. 16.3.2003 proběhlo všelidové referendum, v němž 64% voličů hlasovalo pro knížecí návrh. Kníže má od té doby rozšířeny některé pravomoci, na druhé straně mohou občané podle nové ústavy rozhodnout o změně státního zřízení.

15.8.2004 kníže jmenoval svého syna Aloise svým nástupcem, který má oprávnění vykonávat všechna panovnická práva v souladu s ústavou. Formální hlavou státu zůstává Hans-Adam II. Hlavní sférou jeho zájmů je ekonomický a sociální rozvoj země a v neposlední řadě také ekonomický a politický vývoj celé Evropy. Kníže vlastní rozsáhlou uměleckou sbírku, jejíž část je k vidění ve veřejných muzeích ve Vaduzu a ve Vídni. V roce 2006 byl označen za jednoho z nejbohatších monarchů na světě.

"Dopoledne musím vydělávat peníze, abych mohl odpoledne vládnout," říká kníže...

ALOIS

Narodil se 11. června 1968 v Zurichu jako nejstarší syn Hanse-Adama II. Má za sebou Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu ve Velké Británii, kterou ukončil jako nadporučík a strávil 6 měsíců v královské gardě v Hong Kongu a Londýně. V říjnu 1988 začal studovat práva na univerzitě v Salzburgu, studia ukončil po čtyřech letech s akademickou hodností magister.
3. července 1993 se oženil s bavorskou vévodkyní Sophií, mají spolu 4 děti.
Alois se zajímá hlavně o politiku, historii, umění a vědecký pokrok. Rád lyžuje a hraje tenis.

 

Krátká videa:
Video: Knížecí dům
Video: Jedním pohledem
Angela a Maximilian

 

Odkazy:
http://www.liechtenstein.li/
http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Herrscher_von_Liechtenstein
http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm#dejiny

http://www.blisty.cz/art/17121.html


Nahoru nahoru

 

 

Afrika
Egypt
Etiopie
Maroko
 
Asie
Írán
Japonsko
Jordánsko
Kuvajt
S.Arábie
Thajsko
 
 
 
 
Copyright © 2007 | Vládnoucí dynastie 20. - 21. století