Lichtenštejnská knížecí dynastie

Liechtenstein

Název šlechtického rodu pochází od trojice hradů Liechtenstein, které byly vystavěny ve 12. století v jihovýchodním koutu Římsko-německé říše. Ve 13. stol. se rod rozdělil do dvou linií: Lichtenštejnové - Murau a Lichtenštejnové - Nikolsburg (moravská větev), v roce 1623 byli povýšeni na říšská knížata. Karel z Lichtenštejna z moravské linie obdržel vévodství opavské a Jagerndorf, v roce 1699 Lichtenštejnové získali Schellenberg a v roce 1712 Vaduz, které byly v roce 1719 spojeny v dnešní Lichtenštejnské knížectví. V roce 1806 se stalo samostatným knížectvím v rámci rýnského spolku. Lichtenštejnové zde žijí trvale až od roku 1938, dříve pobývali na svých statcích v Rakousku a na Moravě. Lichtenštejnská knížata dosud užívají titul knížat opavských a krnovských.

 

JOHANN II.
	*1840 - +1929 Zemřel ve věku 89 let. Vládl 1858 - 1929

Narodil se roku 1840. Oproti svým předkům vedl osamělý život. Byl považován za poněkud asociálního, zůstal svobodný a nezúčastnil se společenského života. Také nikdy nepřevzal žádné povinnosti od rakouských politiků či rakouské armády. Přestože se vyhýbal publicitě, všichni ho pokládali za významného muže. Byl především vynikajícím znalcem umění a štědrým mecenášem. Nakoupil několik uměleckých děl do knížecí sbírky, ale hodně z nich věnoval veřejným muzeím. Několik zámků, dokonce i zámek ve Vaduzu, bylo za jeho vlády opraveno. Velkoryse podporoval vědu a kulturu, sociální pomoc a v neposlední řadě stavbu nových kostelů. Za svou charitativní činnost a dobročinné práce si vysloužil přezdívku "the Good" (Dobrý).

Johann II. vládl 71 let. Během jeho panování zažila země dvě etapy radikálních změn.
V roce 1862 vydal ústavu, která dala lidu důležitá politická práva, a vyhlásil plnou suverenitu Lichtenštejnska. V následujících letech pocítila země mimořádnou ekonomickou a kulturní obrodu, hospodářská základna však byla oslabena pozemkovou reformou v Československu po 1. světové válce. Československá vláda zabavila rodině více než třetinu pozemkového majetku, aniž byla ochotna přistoupit na kompenzace. V té době změnilo Lichtenštejnsko svou orientaci z Rakousko-Uherska na Švýcarsko.

V roce 1921 byla vydána moderní ústava, kde byla práva lidu již plně respektována. V roce 1923 byla se Švýcarskem uzavřena peněžní a celní unie.

FRANZ I.
	*1853 - +1938 Zemřel ve věku 85 let. Vládl 1929 - 1938

Narodil se roku 1853. Po ukončení studia práv pracoval jako atašé na rakousko-uherském vyslanectví v Bruselu v letech 1879 - 1882. Několik let pomáhal svému bratru Johannovi II. ve správě jeho majetku. V roce 1894 odešel na pět let na carský dvůr do Petrohradu jako císařský velvyslanec a zasloužil se o vylepšení vztahů mezi těmito státy.

Doma se věnoval vědě a umění a v letech 1905 - 1912 dohlížel na opravu zámku Vaduz. Jako právní rádce knížete Johanna II. strávil mnoho času v Lichtenštejnsku a sblížil se s tamním obyvatelstvem.

Když převzal v roce 1929 vládu, pokračoval v ekonomických reformách svého bratra.
V roce 1937 založil lichtenštejnský záslužný řád o šesti třídách.

Jeho manželství s Alžbětou von Gutmann (1875 - 1947) zůstalo bezdětné.
Zemřel 25. července 1938 na zámku Feldsberg, jeho nástupcem se stal Franz, princ von und zu Liechtenstein.

FRANZ JOSEF II.
	*16.8.1906 - +13.11.1989 Zemřel ve věku 83 let. Vládl 1938 - 1989

Narodil se 16.8.1906 na zámku Frauenthal ve Štýrsku jako nejstarší syn knížete Aloyse z Liechtensteinu a arcivévodkyně Elisabeth Amalie rakouské. Kmotrem malého prince byl císař František Josef I.

Princ Franz strávil bezstarostné mládí na několika zámcích v Rakousku, za zmínku stojí především jeho pobyt na zámku Velké Losiny na Moravě, kde získal lásku k přírodě, která ovlivnila jeho další studia. Podle lichtenštejnských tradic navštěvoval střední školu ve Vídni, kterou ukončil v roce 1925. Jeho oblíbenými předměty byly matematika, přírodopis a řečtina. Dále pokračoval ve studiu na Univerzitě hospodářských věd ve Vídni, kde v roce 1929 promoval jako lesní inženýr a poté se věnoval řízení rozlehlých statků v Československu, za které byl odpovědný po smrti knížete Johanna II.

V roce 1938 se stal 14. knížetem von und zu Liechtenstein, téhož roku přesídlil z Vídně do Vaduzu a v roce 1939 se mu podařilo odvrátit obsazení Lichtenštejnska Německem.

7. března 1943 se oženil ve Vaduzu s hraběnkou Georgine (Ginou) Wilczeck.
Měli spolu pět dětí:

1. Johannes Adam (* 14.2.1945)
2. Phillipp (*19.8.1946)
3. Nikolaus (*24.10.1947)
4. Norberta (*31.10.1950)
5. Wenzelslav (*19.11.1962 - +28.2.1991)

Přestože Lichtenštejnsko neuznalo Mnichovskou dohodu ani vytvoření protektorátu Čechy a Morava, byl zbylý majetek rodiny v Čechách a na Moravě v roce 1945 zkonfiskován.

Po válce se kníže věnoval hlavně ekonomice a sociálnímu a kulturnímu rozvoji Lichtenštejnska. Výsledkem jeho snah byla modernizace a velká životaschopnost země. Během jeho vlády získaly ženy poprvé volební právo. Stalo se to po referendu vyhlášeném pouze mezi muži v roce 1984. V Lichtenštejnsku byl nesmírně oblíbeným monarchou. Byl prvním panovníkem, který žil po celou dobu své vlády ve Vaduzu. Za jeho panování se stalo Lichtenštejnsko jednou z nejbohatších zemí světa.

V roce 1984, po 45 letech panování, jmenoval knížete Hanse-Adama II. svým stálým zástupcem a předal mu většinu své moci. Zemřel 13. listopadu 1989 ve věku 83 let, pouhých 26 dní po své ženě. Vládl Lichtenštejnsku 51 let a v době své smrti byl nejdéle panujícím monarchou v Evropě.

HANS-ADAM II.
	*14.2.1945 Vládne od 13.11.1989

Narodil se 14. února 1945 v Zurichu, je nejstarším synem knížete Franze Josefa II. a jeho ženy Georginy.

Mládí strávil se svými rodiči a sourozenci na zámku Vaduz. Navštěvoval základní školu ve Vaduzu společně s místními dětmi a byl také členem skautského oddílu. Stejně jako jeho otec před ním studoval na gymnasiu Schotten ve Vídni od roku 1956. V roce 1960 přešel na lyceum v Zuozu, kde ukončil školu s oběma diplomy - švýcarským a německým v roce 1965. Po škole pracoval jako praktikant v jedné londýnské bance. Na podzim 1965 začal studovat obchod a ekonomiku na univerzitě ve St. Gallen. Studia ukončil v roce 1969 s licenciátem. Jeho mateřským jazykem je němčina, hovoří však také plynule anglicky, francouzsky a italsky.

30. července 1967 se oženil ve Vaduzu se svou sestřenicí hraběnkou Marií Kinskou. Marie se narodila 14.4.1940 v Praze jako hraběnka Kinská z Vchynic a Tetína. Je čtvrtým ze sedmi dětí hraběte Ferdinanda Karla Kinského.
Mají spolu čtyři děti:

1. Alois (*11.6.1968)
2. Maximillian (*6.5.1969)
3. Constantin (*15.3.1972)
4. Tatjana (*10.4.1973)

V roce 1970 mu kníže Franz Josef II. svěřil reorganizaci administrativy knížecího domu. Během této reorganizace byla hodnota soukromého majetku vládnoucího knížete konsolidována a sloučena do několika fondů. Kníže se prostřednictvím fondů stará o umělecké sbírky, nemovitosti, zemědělské pozemky a lesy v Lichtenštejnsku, Rakousku, Německu a Švýcarsku.

V roce 1984 jmenoval kníže Franz Josef II. Hanse-Adama svým nástupcem, který se po jeho smrti v roce 1989 stává vládnoucím knížetem Lichtenštejnska s titulem Hans-Adam II.

V roce 1993 zažádal kníže Hans-Adam II. Českou republiku o vrácení zkonfiskovaného majetku na území Moravy, jeho žádost však byla českou vládou z nepochopitelných důvodů zamítnuta. Přitom mezinárodní právníci prokázali, že se Benešovy dekrety na Lichtenštejny nevztahovaly. Česká republika dokonce odmítá navázat diplomatické styky a neuznává ani státní suverenitu Lichtenštejnska!

Od roku 1992 zaznívaly v Lichtenštejnsku hlasy, že ústava z roku 1921 je zastaralá. Na jaře 2003 proto kníže Hans-Adam II. souhlasil, že povede jednání týkající se změny ústavy a parlament jmenoval komisi, která měla dosáhnout dohody o ústavní reformě. Hádky o konečné podobě ústavy však trvaly deset let a začínaly být velkým břemenem pro stát. Hans-Adam II. pohrozil, že pokud nebude jeho návrh nové ústavy schválen, odstěhuje se celá jeho rodina z Lichtenštejnska a bude žít opět v zahraničí. 16.3.2003 proběhlo všelidové referendum, v němž 64% voličů hlasovalo pro knížecí návrh. Kníže má od té doby rozšířeny některé pravomoci, na druhé straně mohou občané podle nové ústavy rozhodnout o změně státního zřízení.

15.8.2004 kníže jmenoval svého syna Aloise svým nástupcem, který má oprávnění vykonávat všechna panovnická práva v souladu s ústavou. Formální hlavou státu zůstává Hans-Adam II. Hlavní sférou jeho zájmů je ekonomický a sociální rozvoj země a v neposlední řadě také ekonomický a politický vývoj celé Evropy. Kníže vlastní rozsáhlou uměleckou sbírku, jejíž část je k vidění ve veřejných muzeích ve Vaduzu a ve Vídni. V roce 2006 byl označen za jednoho z nejbohatších monarchů na světě.

"Dopoledne musím vydělávat peníze, abych mohl odpoledne vládnout," říká kníže...

ALOIS

Narodil se 11. června 1968 v Zurichu jako nejstarší syn Hanse-Adama II. Má za sebou Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu ve Velké Británii, kterou ukončil jako nadporučík a strávil 6 měsíců v královské gardě v Hong Kongu a Londýně. V říjnu 1988 začal studovat práva na univerzitě v Salzburgu, studia ukončil po čtyřech letech s akademickou hodností magister.
3. července 1993 se oženil s bavorskou vévodkyní Sophií, mají spolu 4 děti.
Alois se zajímá hlavně o politiku, historii, umění a vědecký pokrok. Rád lyžuje a hraje tenis.

 

Krátká videa:
Video: Knížecí dům
Video: Jedním pohledem
Angela a Maximilian

 

Odkazy:
http://www.liechtenstein.li/
http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Herrscher_von_Liechtenstein
http://www.sweb.cz/jjkn/heraldika/Liechten.htm#dejiny
http://www.blisty.cz/art/17121.html

nahoru