Švédská královská dynastie

Bernadotte

V roce 1810 nabídl švédský parlament následnictví po bezdětném králi Carlu XIII. bývalému francouzskému maršálu Jeanu-Baptistovi Bernadottemu. I když na trůn nastoupil až později, švédskou politiku řídil od samého počátku. Spojil Norsko se Švédskem a zahájil politiku neutrality. Po smrti Carla XIII., v roce 1818, nastoupil na trůn jako král Carl XIV. a založil dynastii Bernadottovců, která vládne Švédsku dodnes.

Za druhé světové války si Švédsko udrželo vojenskou neutralitu a nebylo Němci nikdy napadeno. Německo však bylo závislé na švédské oceli a němečtí vojáci byli dopravováni do Norska právě po švédských železnicích. Po porážce Němců u Stalingradu Švédové s podporou skončili. Na konci války se Švédsko podílelo na rekonstrukci zdevastované Evropy, což nastartovalo jeho  následující bouřlivý rozvoj.

GUSTAF V.
	*16.6.1858 - +29.10.1950 Zemřel ve věku 92 let. Vládl 1907 - 1950

Gustaf V. se narodil v paláci Drottningholm 16. června 1858. Byl nejstarším synem švédského krále Oscara II. a královny Sophie.

Oženil se 20. září 1881 s princeznou Victorií z Badenu, která byla vnučkou Sophie švédské, a její sňatek s Gustafem spojil pokrevním svazkem vládnoucí dynastii Bernadotte s bývalým královským rodem Holstein-Gottorp.

Gustaf V. nastoupil na trůn po smrti svého otce 8. prosince 1907. Byl posledním švédským králem, který zasahoval významně do politiky své země. Jako zarputilý konzervativec neschvaloval demokratické hnutí a sociální požadavky pracujících. Byl také posledním švédským králem, který byl vrchním velitelem švédské armády (v letech 1907 - 1939).

Během 1. světové války byl považován za německého sympatizanta. Jeho politický postoj velmi ovlivnila manželka Victoria, která cítila silné pouto ke své německé vlasti. 18. prosince 1914 zprostředkovala setkání s dvěma skandinávskými krály, aby ukázala jednotu mezi severskými zeměmi. Z podobného důvodu se konala konference tří králů, která měla rozptýlit podezření, že chtěl Gustaf V. vstoupit do války a přidat se na stranu Německa. Švédsko zůstalo během války neutrální a Němci je nenapadli.

Stejně tak za 2. světové války byla zachována neutralita země. Gustaf V. v té době vystupoval jako obránce míru a lidských práv. Během své návštěvy Berlína se pokusil přesvědčit Hitlera, aby zmírnil perzekuce proti Židům. Apeloval také na maďarské vůdce, aby ušetřili své Židy "ve jménu lidskosti". Ještě v  roce 1938 se snažil uplatnit svůj vliv na Hitlera a zabránit válce. Avšak po napadení Sovětského Svazu v roce 1941 napsal Hitlerovi osobní dopis, v němž mu děkoval za ochranu před bolševickým morem a gratuloval mu k dosaženým úspěchům. Podle předsedy vlády Hanssona mu král během soukromého rozhovoru hrozil abdikací, pokud parlament neschválí německou žádost o převedení armádní divize přes švédské území z Norska do Finska v červnu 1941. Tento čin se dá hodnotit různě, ale v podstatě zabránil konfliktu s Německem.

Gustaf V. byl vysoký a hubený. Nosil cvikr a knír již od svých mladých let. Možná měl homosexuální orientaci, tato skutečnost vešla ve známost díky Haijbyho aféře. Haijby byl několikrát trestaný kriminálník, který prohlašoval, že byl královým milencem v letech 1936-1947. Dvůr mu zaplatil 170 000 švédských korun za mlčení a opuštění země. On však slib porušil, do Švédska se vrátil a vydal polofiktivní román o svém vztahu s králem. První vydání dvůr skoupil a zničil, avšak kniha vyšla ještě dvakrát, v roce 1952 a 1979. Podezřelá je snaha dvora za každou cenu umlčet případného lháře.  Haijby byl dokonce prohlášen za duševně chorého a nakonec spáchal sebevraždu.

Král Gustaf V. byl nadšený hráč tenisu, na turnajích se objevoval pod pseudonymem Mr. G. Gustaf se s tímto sportem seznámil během své návštěvy Velké Británie v roce 1876 a po svém návratu domů založil první švédský tenisový klub. V roce 1936 založil Královský klub. Tenis hrál často na francouzské Riviéře, během návštěvy Berlína šel přímo ze schůzky s Hitlerem na tenisový zápas s židovským hráčem Danielem Prennem. V roce 1980 byl za svou sportovní činnost zvolen do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Král měl tři syny:

1. Gustaf Adolf (1882 - 1973)
2. Wilhelm (1884 - 1965)
3. Erik (1889 - 1918)

Zemřel 29. října 1950 v úctyhodném věku 92 let.

 

GUSTAF VI. ADOLF
	*11.11.1882 - +15.9.1973 Zemřel ve věku 90 let. Vládl 1950 - 1973

Narodil se ve Stockholmu 11. listopadu 1882, zemřel 15. září 1973 ve věku 90 let. Byl nejstarším synem krále Gustafa V. a jeho ženy Victorie. Na trůn nastoupil po smrti svého otce 29. října 1950, když mu bylo 67 let.

Byl dvakrát ženatý. Poprvé si vzal princeznu Margaret 15. června 1905. Princezna Margaret byla dcerou korunního prince Arthura, třetího syna britské královny Victorie a prince Alberta. Měli spolu pět dětí:

1. Gustaf Adolf (1906 - 1947)
2. Sigvard (1907 - 2002)
3. Ingrid (1910 - 2000)
4. Bertil (1912 - 1997)
5. Carl Johan (*1916)

Korunní princezna Margaret zemřela náhle 1. května 1920 na infekci po chirurgickém zákroku. V té době byla v 8. měsíci těhotenství a čekala 6. dítě.

Princ Gustaf Adolf se znovu oženil 3. listopadu 1923 s Lady Louisou Mountbatten, bývalou princeznou Louisou z Battenbergu. Měli spolu pouze jednu dceru, která se však narodila mrtvá (30.5.1925).

Král Gustaf VI. Adolf byl mezi obyvatelstvem velmi oblíbený. K popularitě mu pomohly jeho osobní vlastnosti, přátelská povaha a odpor k formalitám a pompéznosti. Respekt mu zajistily jeho odborné znalosti a široké pole zájmů přes architekturu po botaniku. Tato popularita vedla k veřejnému mínění silně podporujícímu zachování monarchie. Království se však postupně  přeměnilo v demokratický stát a mnoho z pravomocí krále bylo zrušeno. Tento proces byl završen novou ústavou v roce 1975.

Králova pověst kvalifikovaného vědce byla všeobecně známá. Měl obrovskou soukromou knihovnu s 80.000 svazky. Působivé bylo, že král většinu z nich opravdu četl. Zajímal se speciálně o čínské umění a historii východní Asie. Byl nadšený archeolog, zúčastnil se několika archeologických expedicí do Číny, Řecka a Itálie, a založil Švédský institut v Římě. Jiná velká oblast jeho zájmu byla botanika, zaměřená zejména na okrasné květiny a zahradničení. Je považován za experta na rhododendrony. V Sofieru (královském letním sídle) vypěstoval jednu z nejkrásnějších kolekcí rhododendronů. Za svou práci v botanice byl v roce 1958  přijat do britské Akademie věd .
Král hrál také s oblibou tenis a golf.

Gustaf VI. Adolf zemřel v roce 1973 ve věku 90 let na zápal plic. Navzdory tradicím nebyl pohřben v Riddarholmskyrkanu ve Stockholmu, ale na královském hřbitově v Haze.

 

CARL XVI. GUSTAF
	*30.4.1946 Vládne od 15.9.1973

Byl nejmladším dítětem a  jediným synem švédského prince Gustafa Adolfa a jeho ženy Sibylly, otce však nikdy nepoznal. Gustav Adolf zahynul při leteckém neštěstí v Dánsku 26.1.1947 ve věku 41 let a Carl Gustaf se stal po jeho smrti druhým následníkem trůnu. Smrt jeho pradědečka, krále Gustafa V., v roce 1950, z něho učinila automaticky dědice trůnu. Smrt prince Gustafa Adolfa byla doma tabu, otec Carlovi hodně chyběl, ale otázky dětí, týkající se tragédie, se setkávaly s mlčením. Matka o tom prostě nechtěla mluvit.

Po ukončení střední školy studoval Carl Gustaf dva a půl roku tři vojenské akademie, v roce 1968 získal hodnost kapitána (armáda + letectvo) a poručíka u námořních sil. Má také ukončené vzdělání z historie, sociologie, politických věd, finančního práva a ekonomie na univerzitách v Uppsale a Stockholmu. Na svou roli hlavy státu se dále připravoval studiem soudního systému, společenských organizací a institucí, odborů a svazů zaměstnanců. Nakonec se soustředil na parlament, vládu a ministerstvo zahraničí. Zkušenosti získával ve švédské misi u Spojených národů, pracoval v bance a na švédském velvyslanectví v Londýně, ve švédské obchodní komoře ve Francii a ve firmě Alfa Laval ve Francii.

Po smrti svého dědečka Gustafa VI. Adolfa v roce 1973 se stává ve svých 27 letech králem Švédska. Korunovace proběhla 19.9.1973 v Královském paláci ve Stockholmu.

Se svou budoucí ženou, Silvií Sommerlath, poloviční Brazilkou a dcerou německého obchodníka, se seznámil na Letních olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, kde pracovala jako tlumočnice a hosteska. Svatba se konala 19.6.1976 ve Stockholmu. Od roku 1980 bydlí král a jeho rodina v paláci Drottningholm mimo hlavní město a Královský palác ve Stockholmu používá jako své pracoviště.

Se Silvií má tři děti:

1. Victoria, korunní princezna (*1977)
2. Carl Philip (*1979)
3. Madeleine (*1982)

Princ Carl Philip se narodil ještě jako právoplatný dědic trůnu, avšak reforma ústavy, probíhající v době jeho narození, a nový zákon o následnictví z roku 1980 rozhodly, že trůn se bude dědit podle principu rovnoprávné primogenitury, tzn. že trůn zdědí prvorozený potomek bez ohledu na pohlaví. Tento zákon přijalo Švédsko jako první země na světě. Dědičkou trůnu se tak stala princezna Victoria.

Funkce hlavy státu je ve Švédsku značně okleštěna, má pouze ceremoniální charakter. Král Carl XVI. Gustaf se objevuje na veřejnosti jednou za rok při předávání Nobelových cen a při zahájení parlamentní sezóny, přijímá velvyslance cizích zemí. Má nejvyšší vojenskou hodnost ve státě, i když ozbrojené síly podléhají pouze parlamentu. Král má na starosti také Polární hudební cenu. Je držitelem čtyř čestných doktorátů, v roce 1975 byl jmenován britskou královnou Alžbětou II. čestným admirálem Královského loďstva. Je čestným předsedou Světového skautského hnutí a často se zúčastňuje skautských akcí jak ve Švédsku, tak v cizině.

Král je sympatický prostým, neformálním chováním i občasnými chybami, jichž se na veřejnosti dopouští. Má rád přírodu, rychlá auta, projížďky na člunu, lov a lyžování. Několikrát se zúčastnil proslulého švédského závodu na běžkách - Vasova běhu.

Vlastní několik vozů značky Porsche, také Volvo, Ferrari, AC Cobra a jiné. V létě 2005 měl menší autonehodu v Norrköpingu, která skončila pouze promáčklým nárazníkem, bez ublížení na zdraví. Přesto způsobila národní pozdvižení.
Král trpí od dětství dyslexií, někdy se mu proto stává, že napíše chybně své jméno, nebo zapomene, ve kterém městě právě je. Tuto skutečnost přiznal dvůr veřejně, když se k některým otázkách o dyslexii vyjádřila královna. "Když byl malý, lidé z jeho okolí nevěnovali tomuto problému žádnou pozornost. Nedostalo se mu pomoci, když ji nejvíc potřeboval."

Krátká videa:
Nobelova cena za literaturu 1950

Královský pár
Její Veličenstvo Silvia švédská
Královna Silvia
Děti krále Carla XVI. Gustafa
30. narozeniny korunní princezny Victorie
Princezna Victoria - Dáma v červeném

Hymna

Odkazy:
http://www.kungahuset.se/
http://en.wikipedia.org/wiki/Gustaf_V_of_Sweden
http://en.wikipedia.org/wiki/Gustav_VI_Adolf_of_Sweden
http://en.wikipedia.org/wiki/Carl_XVI_Gustaf_of_Sweden
http://www.severskelisty.cz/tydenik/tyd0706.htm#clanky

nahoru