Etiopská královská dynastie

Solomon / Šalomoun

Šalomounská dynastie je tradiční etiopský královský rod, který odvozoval svůj původ od krále Šalomouna a královny ze Sáby. Prvním králem dynastie byl Menelik I. V Etiopii se držela u moci od 13. století až do roku 1974. Poslední vádnoucí císař Haile Selassie pocházel z 225. generace potomků těchto legendárních králů.

MENELIK II.
	*17.8.1844 - +11.9.1911 Zemřel ve věku 67 let. Vládl 1889 - 1913

Narodil se 17. (19.) 8.1844 v Ankoberu v provincii Šewa pod jménem Sahle Miriam. Jeho otec byl král provincie Haile Malakot. Menelik zemřel 11.9.1911 v Addis Abebě, jeho smrt však byla tajena až do 12.12.1913. Toto datum je uváděno jako oficiální.

V roce 1855 byl Haile Malakot zabit císařskými vojáky a malý Sahle zajat, po 10 letech se mu podařilo uprchnout. Vrátil se do Šewy a usedl na královský trůn.
V roce 1872 se prohlásil císařem Habeše vládce Tigreje Kasa, který poté přijal jméno Johannes IV. Sahlovu moc však nezlomil. Spojil oba rody sňatkem dětí a Sahlovi přiznal nástupnictví. Po jeho smrti, v roce 1889, byl Sahle Miriam nejmocnějším mužem v říši, nedalo mu proto moc práce vynutit si uznání všech rasů a stát se císařem Menelikem II.

Patřil k nejvzdělanějším lidem tehdejší Etiopie. Provádí mnoho reforem, za jeho vlády přijíždí do země první vlak, je zaveden telefon, vzniká poštovní úřad. Císař řídí osobně první automobil. Zakládá budoucí hlavní město Addis Abebu, musí však čelit tlaku koloniálních mocností. V roce 1896 se střetne s italskou armádou a zvítězí. Itálie uznává nezávislost a svrchovanost Etiopie. Proto je Menelik II. označován za zakladatele moderního etiopského státu.

Na začátku 20. století ho však postihly mozkové mrtvice a jeho duševní svěžest byla zlomena. V roce 1907 jmenoval kabinet, který mu měl pomáhat, a svým nástupcem určil svého vnuka Lij Iyasua. Na podzim 1907 ztratil řeč, v roce 1911 umírá v podzemí královského paláce, jeho smrt však byla tajena až do roku 1913.

IYASU V.
	*4.2.1887 - +25.11.1935 Zemřel ve věku 48 let. Vládl 1913 - 1916

Po smrti Menelika II. se dostává k moci jeho vnuk Lij Iyasu. Oficiálně byl prohlášen císařem Iyasu V., ale nikdy nebyl korunován.

Nemá žádnou autoritu a v zemi začínají boje feudálů o ztracená privilegia. Lij Iyasu přijímá islám, obklopuje se muslimy, staví mešity a získává si mnoho nepřátel. V roce 1916 využili domácí feudálové císařovy nepřítomnosti v hlavním městě a za pomoci arcibiskupa ho vyobcovali z církve. Dále oznámili, že se císařovnou stává Menelikova dcera Zewditu, a regentem a následníkem trůnu ras Tafari, syn Menelikova osvědčeného pomocníka Makonnena.

Lij Iyasu utekl k muslimům, kde se skrýval až do roku 1921. Pak byl zajat a internován.

 

ZEWDITU I.
	*29.4.1876 - +2.4.1930 Zemřela ve věku 54 let. Vládla 1916 - 1930

Křtěná jako Askala Mariam, narodila se 29.4.1876 jako nejstarší dcera císaře Menelika II. Její matka Abechi, šewanská šlechtična, zemřela, když byla Askala ještě hodně malá. Císař Menelik II. se později oženil s Taitu Betul, ale s ní již žádné děti neměl.

Uznal celkem tři své děti: Zewditu, syna Asfawa Wossena, který zemřel v dětském věku, a dceru Shewa Regga, matku Menelikova nástupce Lij Iyasua.

V roce 1882 byla šestiletá Askala Mariam provdána za rasa Araya Selassie, syna císaře Johannese IV. Byl to politický sňatek, který měl spojit oba vládnoucí rody. Manželství však zůstalo bezdětné, neboť Araya Sellasie zemřel již v roce 1888, když byla Askala ještě dítě. Po smrti manžela se vrátila do otcova domu v Šewě. Později se vdala a rozvedla ještě dvakrát, až si nakonec vzala Gugsu Welle, s nímž byla konečně šťastná.

Když se stal její otec císařem, byla obnovena přímá mužská posloupnost v dynastii, neboť Johannesův nárok na trůn se uskutečnil prostřednictvím ženské linie. Jako dcera
Melenika II. byla Zewditu poslední panovnicí v přímé rodové linii ze šalomounské dynastie. Její nástupce Haile Selassie byl s vládnoucí dynastií spřízněn po ženské linii.

Menelik II. zemřel a Lij Iyasu, který byl veřejně označen jako dědic, nastoupil na trůn. Zewditu a jejího manžela poslal na venkov. Po několika letech byl však zbaven moci a ona se mohla vrátit do hlavního města. 27.9.1916 sesadila rada státu a ortodoxní církev oficiálně Lija Iyasu z trůnu a jmenovala Zewditu císařovnou. Zpočátku jí ale nebylo dovoleno převzít moc samostatně, regentem byl jmenován její bratranec Tafari Makonnen. Ras Tafari byl také všeobecně uznaným následníkem trůnu, neboť žádné dítě císařovny Zewditu se nedožilo dospělého věku. V roce 1928 ho proto korunovala na krále.

Na začátku své vlády bojovala proti Lij Iyasuovi, který se podporován svým otcem, králem Mikaelem z Wolly, pokusil uchvátit trůn. Byli však poraženi a král Mikael byl veden ulicemi Addis Abeby v řetězech. Ras Tafari nebyl této události přítomen na přání své manželky, která byla vnučkou krále Mikaela.

Jak Zewditu stárla, prohlubovaly se názorové rozdíly mezi ní a následníkem trůnu. Tafari Mekonnen byl modernizátor, který věřil, že se Etiopie potřebuje otevřít světu. Zewditu byla spíše konzervativní. V roce 1930 vedl její manžel Gugsa Welle rebelii proti Tafarimu, byl však poražen a zabit dne 31.3.1930.

Císařovna zemřela dva dny po smrti svého manžela, 2. dubna 1930. Dnes je známo, že trpěla cukrovkou a měla břišní tyfus, ale není jisté, jestli toto bylo příčinou smrti. Podle některých historiků zemřela leknutím a žalem, když se dozvěděla o manželově smrti, ale jiné prameny tvrdí, že před svou smrtí nebyla o výsledku bitvy informována. Jisté diplomatické kruhy v Addis Abebě udávaly v té době, že horečka, která  zachvátila Zewditu, byla způsobena posvátnou studenou vodou, kterou byla léčena. Načasování její smrti vedlo k různým dohadům. Někteří kritici císaře Haile Selassie tvrdili, že on nebo jeho stoupenci Zewditu otrávili. Spekulace o příčině její smrti trvají dodnes.

 

HAILE SELASSIE I.
	*23.7.1893 - +27.8.1975 Zemřel v palácovém vězení v Addis Abebě ve věku 82 let Vládl 1930- 974 V exilu 1935-1941

Jeho otec byl velmož Makonnen Wolde-Mikael Gudessa, pocházel z rodu králů ze Šowy. Babička z otcovy strany byla tetou císaře Menelika II. Tafariho matka Yeshimebet Ali AbaJiffar byla rovněž šlechtična, a tak byl Tafari předurčen pro nejvyšší funkce. Už jako čtrnáctiletý se stal správcem provincie Sidamo a v roce 1910 guvernérem provincie Harar.

V roce 1911 se oženil s Menen Asfaw (+1962) ze šlechtického rodu, neteří pozdějšího císaře Iyasu V. a vnučkou krále Mikaela. V roce 1916 se jim narodil nejstarší syn Asfaw Wossen.

V roce 1916 se ras Tafari zúčastnil sesazení císaře Iyasu V., stal se spoluvládcem císařovny Zewditu a následníkem trůnu. Ve svých dvaceti letech dosáhl nejvyšších hodností ve státě. Aristokratické kruhy se domnívaly, že se mladý Tafari stane jejich loutkou, on si však vedl samostatně. V roce 1923 se zasloužil o přijetí země do OSN, tím byla uznána její mezinárodní subjektivita. Etiopie však musela zrušit otroctví. V roce 1924 podnikl cestu do Evropy, byl prvním etiopským vladařem, který navštívil cizí země. Ze západu si dovezl jedno z prvních letadel, které kdy v Etiopii přistálo.

Část feudální šlechty v čele s manželem císařovny Gugsou Wellem se proti Tafarimu postavila, byli však poraženi. V roce 1928 se stává Tafari králem a po smrti Zewditu I. je
3. listopadu 1930 korunován na císaře a přijímá jméno Haile Selassie, což v amharštině znamená "Moc Svaté Trojice".

Nový císař vydává v roce 1931 první ústavu Etiopie, která zavádí dvoukomorový parlament. Článek II nové ústavy proklamuje dynastii králů ze Šowy dědičnými monarchy. Je omezena moc šlechty, modernizována školní výchova, nastává rozvoj tisku a literatury, jsou vydávány nové bankovky a známky.

Růst moderního etiopského státu byl však násilně přerušen útokem Itálie. Už v roce 1928 uzavřel Tafari mírovou smlouvu s Itálií, ale začátkem 30. let se začaly konflikty stupňovat. V roce 1935 došlo k italskému vpádu, podporovanému hitlerovským Německem, aniž došlo k vypovězení války. Císař opustil zemi a odjel na britské lodi z Džibuti do Británie. Exil prožil v Jeruzalémě, Haifě a anglickém městečku Bath. V roce 1941 byl uznán jako exilový monarcha. Po vyhlášení války Velké Británie fašistické Itálii se císař zapojil do bojových akcí a po porážce Itálie se triumfálně vrátil do Addis Abeby. Tento den se stal státním svátkem.

Diplomatické styky s Itálií byly obnoveny v roce 1951. V roce 1952 došlo k připojení Eritreje k Etiopii. V roce 1953 uzavřela Etiopie smlouvu o vzájemné obraně s USA. V domácí politice však zůstalo mnoho nevyřešeného. Velkým problémem byly opakující se hladomory a korupce ve státní správě.

V prosinci 1961 došlo k prvnímu pokusu o převrat, kdy skupina důstojníků využila státní návštěvy Brazílie a pokusila se císaře svrhnout. Novým vládcem jmenovala jeho nejstaršího syna Asfawa Wossena. Vzpoura byla potlačena loajálními armádními sbory.

V roce 1963 byla založena Organizace africké jednoty se sídlem v Addis Abebě. Císař v té době hodně cestoval a reprezentoval svou zemi v zahraničí.

Druhé spiknutí bylo odhaleno v listopadu 1966, ale i tentokrát bylo potlačeno v zárodku.
V období celkového neklidu, kdy postihla v letech 1972-73 Etiopii katastrofální sucha, jmenoval císař svého nástupce. Měl jím být jeho vnuk Zer Yacob, syn korunního prince Asfawa Wossena.

V roce 1974 provedl s pomocí Sovětského Svazu převrat plukovník Mengistu. Starý císař byl 13.9.1974 zatčen a vězněn v paláci císaře Menelika v Addis Abebě. Velká část jeho rodiny emigrovala do zahraničí, kde ustanovila dodnes existující exilovou vládu. V Etiopii byl nastolen vojenský marxistický režim.

Císař zemřel 11 měsíců po svém uvěznění, 27.8.1975, údajně na selhání srdce. Mnozí však věří, že byl zavražděn. Byl tajně pochován pod toaletou ve starém paláci, aby se zabránilo jeho uctívání. Jeho tělo bylo exhumováno v roce 1992 po pádu komunistické vlády a převezeno do mauzolea v Addis Abebě. Soukromý pohřeb proběhl 5.11.2000, císařova rakev byla uložena blízko hrobu jeho ženy, císařovny Menen. Obřadu se zúčastnila i jediná žijící dcera v té době, 87letá princezna Tenagnework (zemřela v roce 2003).

Pozn.:
Císař Haile Selassie se stal idolem hnutí rastafariánů, kteří ho uctívají jako Mesiáše. Předtím, než přijal císařské jméno, byl znám pod svým rodovým jménem jako Ras Tafari Makonnem. "Ras" znamená v amharštině princ nebo velmož. Rastafariánství je náboženské hnutí, které vzniklo na počátku 20. století na Jamajce. Vznikající víra mísila vlivy křesťanské, židovské, islámské i animistické a věštila nástup černošského krále-spasitele. Když byl v roce 1930 v Etiopii korunován černošský císař Haile Selassie, stoupenci hnutí usoudili, že proroctví je naplněno. Bez vlastního přičinění byl tedy Ras Tafari prohlášen za božskou osobu, mesiáše černého lidu a druhé vtělení Krista.

 

Krátká videa:
Dům Šalomounů
Císař Haile Selassie I
Haile Selassie Video
25 let na trůnu - s císařovnou Menen
Haile Selassie
Haile Selassie I hovoří!
Hymna císařské Etiopie [před 1974]

Zdroje:
http://www.angelfire.com/ny/ethiocrown/
http://www.imperialethiopia.org/
http://en.wikipedia.org/wiki/Menelik_II_of_Ethiopia
http://en.wikipedia.org/wiki/Zauditu_of_Ethiopia
http://en.wikipedia.org/wiki/Haile_Selassie
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/130312-haile-selassie

Doporučená literatura:
Ryszard Kapuscinski - Na dvoře krále králů (1980 - nakladatelství Panorama)
Ukázky z knihy na internetu

nahoru