Home | Resumé
Země | Dynastie | Rodokmen | Galerie
   

 

 

Evropa
Belgie
Dánsko
Monaco
Luxemburg
Nizozemsko
Norsko
Řecko
Španělsko
Švédsko
V.Británie

 

Norská královská dynastie

Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg

Erb

Haakon VII. byl prvním norským králem po zrušení personální unie se Švédskem v roce 1905. Získal si rychle respekt a lásku svého nového národa. Je považován za jednoho z největších Norů 20. století a obzvláště ctěný je pro svou odvahu během německé okupace za 2. světové války.
 

HAAKON VII.  
Haakon VII.

*3.8.1872 - +21.9.1957

Zemřel v Oslu ve věku 85 let.

Vládl 1905 - 1957

 

Narodil se 3. srpna 1872 na zámku Charlottenlund v Kodani. Vládl od 18.11.1905 až do své smrti, korunován byl 22.6.1906. Zemřel 21. září 1957 v Královském paláci v Oslu ve věku 85 let.

V mládí byl znám jako Carl, princ dánský. Byl druhým synem dánského krále Frederika VIII., jeho starší bratr se v roce 1912 stal králem Dánska jako Christian X.

V roce 1896 se princ Carl oženil se svou sestřenicí, princeznou Maud z Walesu, nejmladší dcerou budoucího britského krále Edwarda VII. a jeho ženy, princezny Alexandry dánské.
V roce 1903 se jim narodil jediný syn Alexander, budoucí korunní princ a král Olav V.

V roce 1905 bylo všelidovým hlasováním rozhodnuto o zrušení unie se Švédskem, komise norského parlamentu určila několik členů evropských královských rodin jako kandidáty na prvního norského krále. Princ Carl se jevil jako nejvhodnější kandidát, měl syna a tedy dědice trůnu a vazby princezny Maud k britské královské rodině se zdály prospěšné pro čerstvě nezávislý norský národ. Sám pocházel z dobře postavené královské rodiny. Demokraticky smýšlející Carl byl polichocen nabídkou Norů, avšak její přijetí podmínil konáním referenda a souhlasem svého děda, dánského krále Christiana IX. 79% Norů hlasovalo pro monarchii, Carl byl tedy formálně navržen na trůn a když nabídku přijal, stal se králem Haakonem VII. Korunovace se konala v katedrále Nidaros v Trondheimu
22. června 1906.

Během 1. světové války zůstalo Norsko neutrální, ekonomika rostla a hospodářská krize třicátých let 20. století se země příliš nedotkla.

Královna Maud zemřela nečekaně 21. listopadu 1938 na náhlou srdeční slabost po operaci žlučníku, které se podrobila v Anglii. Bylo jí 68 let.

Druhé světové válce se už Norsko nevyhnulo. 9. dubna 1940 bylo napadeno nacistickým Německem, které požadovalo kapitulaci a jmenování kolaboranta Vidkuna Quislinga premiérem. Haakon VII. to odmítl a norská armáda pokračovala v odporu až do 7. června, kdy byla celá norská vláda evakuována do Londýna. Zde se stal Haakon VII. významným symbolem odboje proti Němcům.

Po porážce Německa se vrátil do vlasti a ujal se opět vlády.

V červenci 1955 upadl v koupelně na svém velkostatku v Bygdoy a zlomil si krček stehenní kosti. Ačkoliv nenastaly jiné komplikace, Haakon zůstal upoután na kolečkovém křesle. Kdysi aktivní král byl deprimovaný svou bezmocností, postupně se přestal angažovat a zajímat o aktuální dění. Korunní princ Olav začal v té době zastupovat svého otce a sehrával stále významnější roli ve státním zřízení.

Haakon VII. zemřel 21. září 1957.

 

OLAV V.  
Olav V.

*2.7.1903 - +17.1.1991

Zemřel v Oslu ve věku 87 let.

Vládl 1957 - 1991 /33 let/

Olav se narodil 2. července 1903 v Sandringhamu ve Velké Británii jako syn dánského prince Carla a britské princezny Maud, jeho původní jméno znělo Alexander. Korunním princem Olavem se stal po jmenování svého otce norským králem.

Na své budoucí povolání se připravoval jak na civilních, tak na vojenských školách. Navštěvoval Norskou vojenskou akademii a poté studoval práva a ekonomii v Oxfordu.

Byl výborný sportovec, skákal na lyžích a také soutěžil v závodech plachetnic. Vyhrál zlatou medaili v jachtařských závodech na Letních olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928 a zůstal aktivním námořníkem až do pozdního věku.

Dne 21. března 1929 se oženil se svou sestřenicí, švédskou princeznou Märthou, se kterou měl tři děti:

  1. Ragnhild (* 9.6.1930)
  2. Astrid (* 12.2.1932)
  3. Harald (*  21.2.1937)

V roce 1939 se stal Olav generálem a admirálem. Po porážce Norska v červnu 1940 uprchl se svou rodinou do londýnského exilu, kde se v roce 1944 stal vrchním velitelem ozbrojených sil. Princezna Märtha odjela i s dětmi z Londýna do Washingtonu, kde se úzce přátelila s Franklinem D. Rooseveltem. Na konci války se všichni vrátili do Norska. Princ Olav přijal v roce 1945 německou kapitulaci a krátce zastupoval otce jako regent. Princezna Märtha zemřela v roce 1954 ještě předtím, než se mohla stát královnou.

Olav nastoupil na trůn po smrti svého otce Haakona v roce 1957. Vládl jako "Lidový král" a těšil se u svých poddaných nesmírné popularitě.

Rád řídil svá auta. V době energetické krize v roce 1973 bylo v Norsku o některých víkendech zakázáno používat automobily. Král, který si chtěl zalyžovat za městem, nelenil a jel tramvají. Když si chtěl koupit jízdenku, průvodčí mu řekl, že ostatní pasažéři už za něho zaplatili.
Jednou se ho ptal jakýsi novinář, jestli se nebojí chodit bez ochranky. Odpověděl: "Proč bych se měl bát? Mám 4 milióny osobních strážců!" (Všichni obyvatelé Norska)

Za svou sportovní zdatnost a roli krále získal v roce 1968 Holmenkollenovu medaili.

V průběhu roku 1990 trpěl král zdravotními problémy, ale zotavil se někdy kolem vánoc. Utrpěl však velké trauma při vypuknutí války v Perském zálivu 17. ledna 1991, zhroutil se během jediného dne a večer zemřel. Jeho syn Harald tvrdil, že Olav znovuprožíval události 2. světové války, se kterou měl osobní zkušenosti, a skutečně věřil, že vysílané zprávy předpovídají Třetí světovou válku. To nemohl unést.

Po jeho smrti bylo Norsko pohrouženo do velikého zármutku. V den pohřbu hořely po celé zemi tisíce svíček, stovky z nich společně s dopisy a vzkazy byly na nádvoří před Královským palácem v Oslu. Všechny tyto lístky uchovává nyní Národní archív v Oslu.

V roce 2005 zvolili Norové Olava V. osobností století.

 

HARALD V.  
Harald V.

*21.2.1937

Vládne od 17.1.1991

Harald V. se narodil 21. února 1937 v rodičovském domě ve Skaugumu nedaleko Osla, byl prvním princem narozeným v Norsku od roku 1370. Na trůn nastoupil po smrti svého otce  Olava V. 17. ledna 1991.

Má dvě sestry, princezna Rignhild žije v Brazílii, princezna Astrid bydlí v Oslu, obě se provdaly za neurozené muže a jejich děti proto nenosí žádný titul.

Za 2. světové války žil Harald s matkou a oběma sestrami v USA, do Norska se vrátili na konci války v roce 1945.

Harald studoval na univerzitě v Oslu. Později navštěvoval Vysokou důstojnickou školu pro kavalerii a Norskou vojenskou akademii, které ukončil v roce 1959. V letech 1960-62 studoval historii, ekonomii a politické vědy na univerzitě v Oxfordu.

Svou budoucí manželku poznal v době studií na vojenské akademii, byla to prostá dívka, dcera majitele obchodního domu v Oslu, Sonja. O svou vyvolenou musel Harald bojovat celých devět let, než se jeho otec smířil s tím, že si jeho jediný syn vybral obyčejnou švadlenu.

Se Sonjou se oženil v roce 1968, mají spolu dvě děti: princeznu Märthu Louisu (*22.9.1971) a korunního prince Haakona (*20.7.1973).

Energická a sportovně založená Sonja je stejně jako její muž u poddaných velmi oblíbená. Je výbornou lyžařkou a výlety do hor podniká společně se svou dobrou přítelkyní, dánskou královnou Margrethe II.

Král předsedá každý pátek schůzím státní rady, o víkendech se schází s premiérem a ministrem zahraničí. Přijímá nové velvyslance a každý rok v říjnu zahajuje novou sezónu v parlamentu. Podle norské ústavy jmenuje vládu, je vrchním velitelem ozbrojených sil a hlavou státní církve.

Na veřejnosti je vnímán jako trochu neobratný, mnohem lépe se cítí ve venkovském jachtařském klubu. Volný čas tráví ve fjordech a na venkově mimo Oslo, je vášnivým rybářem a lovcem, rád lyžuje a plave. Je nadšený podporovatel norských sportů. Reprezentuje Norsko v jachtařských závodech na každých olympijských hrách. Nesl norskou vlajku při zahájení OH v roce 1964 v Tokiju. Se svou posádkou vyhrál na Světovém šampionátu bronzovou, stříbrnou i zlatou medaili a to v letech 1988, 1982 a 1987. Na Evropském šampionátu ve Švédsku v červenci 2005 vyhráli  král a jeho posádka na palubě královské plachetnice Fram XV. zlatou medaili. V roce 2007 se umístili na 6. pozici. Harald V. je také předsedou Norského fondu na ochranu přírody.

Během svého kralování měl dvakrát absenci jako vladař a to kvůli hospitalizaci a rekonvalescenci. V prosinci 2003 podstoupil operaci rakoviny močového měchýře. Ve svých povinnostech pokračoval od dubna 2004. Dříve býval náruživým kuřákem, ale po operaci kouření zanechal.
Na jaře 2005 se podrobil dvěma operacím srdce, nejdříve byla provedena náhrada srdeční chlopně a později koronární bypass. Po těchto operacích se král zotavoval dva měsíce. Po dobu jeho nepřítomnosti vykonával funkci regenta jeho syn Haakon.

Krátká videa:
Norská královna Sonja
Princ Haakon a princezna Mette-Marit
Princ Haakon s rodinou
Norská hymna

 

Odkazy:
http://www.kongehuset.no/
http://en.wikipedia.org/wiki/Haakon_VII_of_Norway
http://en.wikipedia.org/wiki/Olav_V_of_Norway
http://en.wikipedia.org/wiki/Harald_V_of_Norway
http://forum.valka.cz
http://www.severskelisty.cz/tydenik/tyd0706.htm


Nahoru nahoru

 

 

Afrika
Egypt
Etiopie
Maroko
 
Asie
Írán
Japonsko
Jordánsko
Kuvajt
S.Arábie
Thajsko
 
 
 
 
Copyright © 2008 | Vládnoucí dynastie 20. - 21. století