Saúdskoarabská královská dynastie

Saud

Vzestup dynastie Saudů se datuje do roku 1744, tehdy vznikl první Saudský stát v oblasti Rijádu. O novodobou historii země se zasloužil v první polovině 20. století člen rodu Abdul Aziz bin Abdul Rahman Al Saud (Ibn Saud), který sjednotil pod svou vládu většinu Arabského poloostrova a vytvořil nový stát, který se od roku 1932 jmenuje Saúdskoarabské království. Ibn Saud se stal prvním králem této říše. Panovník z dynastie Saudů bývá současně vůdcem islámské sekty vahhábovců i nejvyšší náboženskou autoritou.

 

IBN SAUD
	*1876 - +9.11.1953 Zemřel ve věku 77 let. Vládl 1932 - 1953

Narodil se v Rijádu ve střední Arábii v roce 1876, pochází z panovnického rodu Vahábovců. Mládí prožil v Kuvajtu, neboť jeho rodina musela v roce1890 emigrovat. Jejich rodnou půdu získala soupeřící dynastie Al Rashid, která expandovala ze severu. Ibn Saud se hodně naučil od kuvajtského emíra, Mubaraka al Sabaha. Chtěl získat zpět ztracená území ve vnitrozemí Arábie a kolem roku 1902 se mu to skutečně podařilo. Postupně rozšiřoval své panství ve střední Arábii. V roce 1914 dobyl turecké provincie El Hasa u Perského zálivu. Za 1. světové války byl nejdříve spojencem Velké Británie, ale od roku 1915 se války nezúčastnil.

V roce 1919 porazil krále Husseina, vládce Hidžázu, a jeho zem připojil ke své říši. V roce 1924 dobyl Mekku a v roce 1925 Medinu. Hussein a jeho syn Ali tak ztratili říši i kalifát a Ibn Saud vytvořil v letech 1926-1932 stát Hidžáz a Nadžd. V květnu 1927 uznala Velká Británie plnou nezávislost Saudova panství, které bylo v roce 1932 přejmenováno na Saúdskoarabské království a Ibn Saud se prohlásil králem.

Roku 1930 byly v zemi objeveny obrovské zásoby ropy a v roce 1933 uzavřel král smlouvu o koncesi s firmou Standard Oil of California, která zahájila těžbu ropy v roce 1935. Díky výnosům z těžby se země začala rozvíjet. Za 2. světové války byla Saudská Arábie neutrální, ale více stranila Spojencům. V roce 1948 se zúčastnila arabsko-izraelské války, stejně jako většina arabských států.

Před smrtí jmenoval Ibn Saud svým nástupcem nejstaršího syna Sauda. Zemřel
9. listopadu 1953.

Není známo, kolik měl Ibn Saud přesně dětí, ale odhaduje se, že 50-60. Je otcem všech saudských králů, kteří vládli po něm. Podle zákona o nástupnictví z roku 1992 může být králem Saudské Arábie pouze syn nebo vnuk Ibn Sauda.

SAUD
	*15.1.1902 - +23.2.1969 Zemřel ve věku 67 let. Vládl 1953 - 1964

Narodil se 15. ledna 1902, byl nejstarším žijícím synem Ibn Sauda. Jeho matka se jmenovala Wadhba bint Muhammad al-Hazzam. Se Saudem jako následníkem trůnu se začalo počítat po smrti jeho staršího bratra Turkiho (1900-1919), který by prohlášen korunním princem po dobytí Rijádu v roce 1902, avšak v roce 1919 se stal obětí chřipkové epidemie. Po jeho smrti byl změněn zákon o nástupnictví, od té doby se trůn dědí z bratra na bratra a ne z otce na syna.

Králem se stal Saud po smrti svého otce Ibn Sauda v roce 1953. Zpočátku se politicky přibližoval k Egyptu, ale po roce 1959 vzniklo mezi zeměmi napětí, neboť Saudská Arábie neuznávala egyptský socialismus, který svrhl krále Farouka I.

Během Saudovy vlády vznikla Rada ministrů a byla založena univerzita v Rijádu. Se způsobem jeho panování však nebyla spokojena královská rodina, neboť Saud žil velmi marnotratně a utrácel státní peníze ve velkém. Navíc zamýšlel předat vládu svému synovi, což odporovalo zákonu o nástupnictví. Jeho zahraniční politika, soukromý život a rivalita s nevlastním bratrem Faisalem vedly nakonec k jeho pádu. V roce 1964 byl sesazen rodinným pučem a vystřídán svým bratrem Faisalem. Byl poslán do exilu, ale přesto byl novým králem dobře finančně zajištěn. Odjel do Ženevy ve Švýcarsku, cestoval po Evropě, v roce 1966 byl pozván prezidentem Násirem do Egypta a v roce 1969 umírá v Athénách.

Po abdikaci bylo jeho jméno v Saudské Arábii zapomenuto, všechny instituce, pojmenované po Saudovi, byly přejmenovány a jeho vláda nebyla vůbec zmiňována v oficiálních knihách. Podobně dopadli i jeho synové, kteří byli odstraněni z důležitých pozic. Pouze za vlády krále Fahda byli dva z nich jmenováni guvernéry menších provincií.

Svého otce překonal v počtu potomků, měl 45 synů a více než 50 dcer.

FAISAL
	*1903-+25.3.1975 Byl zavražděn ve věku 72 let. Vládl 1964 - 1975

Narodil se v roce 1903 nebo 1906 v Rijádu, byl třetím synem zakladatele státu Ibn Sauda. Matka se jmenovala Tarfa bint Abdullah ibn Abd al-Latif Aal ash-Shaykh. Jako jeden z nejstarších Saudových synů byl pověřen množstvím povinností při upevnňování státní moci.

V roce 1925 si vedl úspěšně při dobývání Hijázu a byl jmenován jeho místodržitelem. Po vzniku Saudské Arábie v roce 1932 se stal ministrem zahraničních věcí. Tento úřad vykonával až do své smrti, dokonce i během své vlády.

V roce 1953 byl jmenován korunním princem, v roce 1958 předsedou vlády. Tato funkce mu umožnila zachránit stát od úpadku. Charakteristickým rysem jeho vlády se stala finanční opatrnost. Jeho šetrnost se zasloužila o dobré jméno, které si získal mezi obyvatelstvem.

Zavedl vzdělávací systém pro ženy a dívky navzdory zděšení mnoha konzervativců v náboženských kruzích. Formálně zrušil otroctví. V roce 1963 založil první saudskou televizní stanici, avšak vysílání muselo být o několik let odloženo kvůli odporu konzervativních vrstev společnosti. Faisal je ujistil, že principy islámské skromnosti a slušnosti budou ve vysílání přísně dodržovány a program televize bude obsahovat velké množství náboženských pořadů.

Spory se Saudem vyvrcholily v roce 1963. Když odjel Saud na počátku roku do zahraničí, začal se Faisal připravovat na převzetí moci. Po Saudově návratu mu oznámil, že byl jmenován regentem a Saudova moc bude redukována na čistě ceremoniální roli. O rok později rozhodla starší rada královské rodiny, že má Saud abdikovat ve prospěch svého bratra Faisala.

Faisal byl prohlášen králem 2.11.1964. Jeho vláda byla orientována prozápadně, otevřel zemi evropskému způsobu života, ale bez uvolnění absolutistické formy vlády. Byl prvním panovníkem, který stavbou škol a nemocnic poskytl obyvatelstvu účast na zisku z ropného bohatství. Byly založeny další univerzity, rozvíjelo se zemědělství i průmysl. V roce 1965 bylo zahájeno první vysílání saudské televize. V roce 1967 poskytla Saudská Arábie pomoc některým arabským zemím. V roce 1970, za vlády Anwara Sadata, došlo k opětovnému sblížení s Egyptem.

Od roku 1964 ztroskotalo několik pokusů o svržení jeho vlády. V roce 1966 zaútočil jeden z Faisalových synovců na hlavní sídlo televize, byl však zabit ochrankou. Útočníkem byl bratr pozdějšího Faisalova vraha, Faisala bin Musada. Faisal byl zavražděn 25.3.1975, při příjímání proseb občanů ve svém sídle. Atentátník byl chycen ihned po útoku, obviněn z kralovraždy a v červnu 1975 veřejně sťat.

Faisal byl 7x ženat, jeho nejoblíbenější žena se jmenovala Iffat Al-Thuniyyan.

CHALID
	*1912-+25.3.1982 Zemřel ve věku 70 let. Vládl 1975 - 1982

Narodil se v roce 1912 v Rijádu jako syn krále Ibn Sauda, zemřel 16.6.1982.

O politiku se příliš nezajímal a kontrolu nad zemí částečně přenechal svému bratrovi, princi Fahdovi. Než se stal králem, zúčastňoval se zahraničních misí a reprezentoval Saudskou Arábii ve Společnosti národů. Za jeho vlády prožívala země období prosperity. Chalid chtěl být zprostředkovatelem řešení konfliktu na Blízkém východě, ale odmítl egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu a v roce 1979 přerušil diplomatické styky s Egyptem. Od té doby se Saudská Arábie politicky sbližuje s radikálními arabskými státy.

V roce 1976 se Chalid podrobil operaci srdce v nemocnici v Clevelandu, v americkém státě Ohio. Zemřel na srdeční záchvat 13.6.1982.

Na rozdíl od jiných saudských králů, jeho děti nezůstaly na politických pozicích.

FAHD
	*1921-+21.8.2005 Zemřel ve věku 84 let. Vládl 1982 - 2005

Narodil se v roce 1921 v Rijádu jako syn krále Ibn Sauda, zemřel 21.8.2005. Matka se jmenovala Hussah bint Ahmad Al Sudairi. Byl nejstarší z jejích sedmi synů. Přesné datum narození Fahda a jeho bratrů není známo, protože v té době se tyto údaje nesledovaly. Vzdělání získal ve Škole princů v Rijádu, kterou založil Ibn Saud speciálně pro výchovu členů královské rodiny.

V roce 1945 vycestoval poprvé do USA na zahajovací zasedání valného shromáždění Spojených národů. Na této cestě byl společně se svým bratrem Faisalem, který byl tehdy ministrem zahraničí. V roce 1953 byl jmenován ministrem školství. Ve stejném roce reprezentoval poprvé Saudskou Arábii v zahraničí, když se zúčastnil korunovace britské královny Alžběty II. Později, v roce 1959 vedl saudskou delegaci na zasedání Ligy arabských států.

Po smrti krále Faisala byl jmenován korunním princem a prvním náměstkem premiéra.

Podporoval rozvoj islámu po celém světě, proto platil i stavby mešit. Jednou takovou je mešita Ibrahim-Al-Ibrahim u Gibraltaru, která byla otevřena v roce 1997.

Za Chalidovy vlády zastával úřad premiéra a po jeho smrti se stal v roce 1982 králem. V roce 1986 přijal titul "Strážce dvou svatých mešit" namísto "Jeho Veličenstvo", aby tak zdůraznil islámský rozměr své autority, který je důležitější než světský.

Pokračoval ve spolupráci s USA, která začala od sovětské invaze do Afgánistánu a íránsko-írácké války.

Často jezdil do ciziny, kde si dovedl přepychově užívat. Utrácel milióny v kasínech v Londýně či Monte Carlu, plavil se na své luxusní jachtě ve vodách Středozemního moře a vlastnil také dopravní letadlo Boeing 747, vybavený palubním vodotryskem.

29.11.1995 prodělal záchvat mozkové mrtvice a od té doby již nebyl schopný vykonávat své oficiální povinnosti a pověřil vládou korunního prince Abdullaha.

Od té doby cestoval do zahraničí pouze za rekreací, občas byl mimo Saudskou Arábii i několik měsíců v kuse. Když zemřel v roce 1999 jeho nejstarší syn a člen Mezinárodního olympijského výboru, princ Faisal bin Fahd, král byl zrovna ve Španělsku a nevrátil se ani na pohřeb.

25.5.2005 byl přijat do nemocnice v Rijádu na lékařské vyšetření, trpěl zápalem plic, kterému podlehl 1.8.2005.

Údajně byl ženat 4x, ale pravděpodobně to bylo víckrát. Měl šest synů a neznámé množství dcer.

1. Faisal (1946-1999) - zemřel na infarkt
2. Chalid (*1947)
3. Muhammad (*1950)
4. Saud (*1950)
5. Sultan (*1951)
6. Abdul-Aziz (*1971) - Faudův nejmilejší syn. Jeho matka je princezna Jawhara al-Ibrahim, Fahdova čtvrtá a nejoblíbenější žena

Všichni synové zastávají důležité funkce ve státním aparátu.

ABDULLAH
	*1924 Vládne od 2005

Narodil se v roce 1924 v Rijádu jako syn krále Ibn Sauda. Jeho matka byla Saudova osmá žena, Fahda bint Asi Al Shuraim. Na trůn nastoupil 1.8.2005 po smrti nevlastního bratra Fahda. Ale již od roku 1995 vládl za svého bratra, který byl postižen mrtvicí.

Abdullah je předsedou vlády, vrchním velitelem národní gardy a předsedou Nejvyšší hospodářské rady. Současně je také vůdcem islámské sekty wahhábovců a nejvyšší náboženskou autoritou. Udržuje přátelské styky s USA, i když je oddaný muslim a dbá ve své zemi na přísné dodržování náboženských zákonů.

Abdullahův majetek se odhaduje na 23 biliónů $, což mu umožňuje být filantropem. Založil dvě knihovny, jednu v Rijádu a druhou v marocké Casablance. Zaplatil také operaci polských siamských dvojčat. Operace byla provedena v Královském lékařském centru v Rijádu 3.1.2005.

Během svého života měl více než 30 žen, má 15 synů a 20 dcer.

 

Krátká videa:
Král Faisal
Král Chalid
Král Fahd
Král Abdullah

Státní hymna

Odkazy:
http://www.saudiembassy.net/Publications/MagWinter02/King%20Fahd.htm
http://www.saudinf.com/main/b42.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/King_of_Saudi_Arabia
http://www.the-saudi.net/al-saud/

nahoru